Návrh moderního Notre-Dame neobstál. Macron chce chrám obnovit do původní podoby

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby pařížská katedrála Notre-Dame měla po rekonstrukci stejnou podobu, jakou měla před ničivým požárem z loňského dubna. Šéf Elysejského paláce to řekl po setkání s grémiem pro obnovu chrámu. Původně se přitom uvažovalo o vypsání mezinárodní architektonické soutěže na novou podobu ikonické památky.

Podle Elysejského paláce Macron „nabyl přesvědčení“, že nejlepší bude vytvořit věrnou kopii střechy, krovu a špičaté věžičky, které zničil požár z 15. dubna 2019. Debaty se vedly v posledním roce především o podobě věžičky, takzvaného sanktusníku, kterou vytvořil v 19. století architekt Eugéne Viollet-Le-Duc.

Francouzská vláda tehdejšího premiéra Édouarda Philippea krátce po požáru uvedla, že hodlá vypsat mezinárodní architektonickou soutěž na obnovu katedrály. Zastáncem moderního ztvárnění byl přitom původně též Macron sám. Hovořil o „soudobém architektonickém gestu“.

Řada průzkumů veřejného mínění nicméně ukazovala, že většina Francouzů chce, aby chrám po rekonstrukci vypadal přesně tak, jako před požárem. O co možná nejpřesnější obnovu katedrály se dlouhodobě zasazoval i hlavní architekt pověřený rekonstrukcí Philippe Villeneuve.

Architektonická soutěž by znamenala odložení konce oprav

Už ve středu list Le Figaro napsal, že je prakticky jisté, že bude katedrála Notre-Dame zrekonstruována do původní podoby. Pokud by totiž vláda trvala na vypsání architektonické soutěže, musela by odložit termín dokončení oprav. Prezident Macron přitom opakovaně slíbil, že bude rekonstrukce chrámu hotová do pěti let, tedy do roku 2024.

Elysejský palác v pátek potvrdil, že Macron nechce, aby se kvůli novému ztvárnění dokončení oprav zpozdilo. Požár katedrály Notre-Dame zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.

Po zdržení způsobeném mimo jiné pandemií covidu-19 začali na počátku června dělníci rozebírat lešení, které bylo na katedrále už před požárem a oheň jej značně poškodil. Tyto práce by měly být hotovy nejpozději na konci září. Až poté, co bude pryč lešení, bude moci začít vlastní rekonstrukce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 24 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 36 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...