Navalného zadrželi přímo na letišti krátce po příletu do Moskvy

Nahrávám video

Policie zadržela ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Stalo se to na letišti při průchodu pasovou kontrolou krátce po jeho příletu z Berlína do Moskvy. Informaci potvrdila agentuře Interfax ruská vězeňská služba. Navalnyj přistál v Moskvě na letišti Šeremetěvo poté, co ruské úřady pro přílety uzavřely letiště Vnukovo. Tam policie zadržela několik desítek lidí včetně Navalného spolupracovníků. Aktivista se vrátil z Německa poté, co se tam od konce srpna léčil z následků otravy.

Navalnyj byl podle svědků zadržen před tím, než oficiálně vstoupil na ruské území, když ukazoval pohraniční kontrole svůj pas, napsala agentura Reuters. Jeho žena Julija, Navalného mluvčí a právník kontrolou prošli. Advokátka Olga Michajlovová opozičnímu zpravodajskému serveru meduza.io sdělila, že Navalnyj je v tranzitní zóně, kam není povolen vstup.

Také mluvčí ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov udělal narážku na to, že opoziční předák oficiálně na ruskou půdu nevstoupil. Na otázku novinářů, zda Kreml ví o Navalného zadržení reagoval: „Prosím o prominutí. Zadrželi ho v Německu? O tom nevím.“

Ruská vězeňská služba (FSIN) podle agentury TASS informovala, že Navalnyj byl zatčen na základě skutečnosti, že od 29. prosince je na seznamu hledaných osob kvůli porušování režimu podmíněného trestu, který mu byl uložen za údajnou zpronevěru několika milionů rublů francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Porušil ho tím, že se nedostavil ke kontrole v době, kdy se léčil v Německu. Agentuře Reuters dříve jeden z právních obhájců známého kritika Kremlu sdělil, že jeho klientovi hrozí po návratu do vlasti až 3,5 roku vězení.

Prokuratura vznesla proti Navalnému ještě jedno obvinění, a to za údajné ukradení části darů pro jeho Fond boje proti korupci.

Po přistání letadla Navalnyj ještě stihl dát přímo na moskevském letišti rychlý rozhovor. „Jsem šťastný, že jsem přiletěl, je to můj nejlepší den za posledních pět měsíců. Tady je můj domov. Nemám strach, vím, že mám pravdu a že věci, za které jsem stíhán, jsou vykonstruované,“ citoval politického aktivistu portál meduza.io.

K okamžitému propuštění Navalného vyzval předseda Evropské rady Charles Michel. Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) zatčení odsoudil. „Byl zatčen za své názory, nikoli za to, co je mu formálně kladeno za vinu. Ruský režim tím porušuje mezinárodní smlouvy o lidských právech,“ podtrhl Petříček s tím, že na ministerském jednání EU navrhne diskusi o možných sankcích.

Asi hodinu před nedělní půlnocí odsoudil na Twitteru zatčení Navalného i český premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl, že bude řešit, co v tomto případě může dělat na úrovni EU.

Policie v souvislosti s Navalného příletem zatkla na 60 lidí

Navalnyj přistál v Moskvě na letišti Šeremetěvo poté, co úřady pro přílety uzavřely letiště Vnukovo. Tam na plánované přistání komerční linky z Berlína čekali jeho příznivci. I přes předchozí varování úřadů tam dorazilo podle informací serveru meduza.io najednou asi 300 lidí. Ti přijeli pod záminkou, že jedou vítat známou ruskou zpěvačku.

Navalného příznivci stáli také venku před vchodem do prostoru letiště. Na letišti bylo v souvislosti s Navalného příletem zadrženo 58 osob, uvedl nevládní portál OVD-Info. Mezi nimi i spolupracovníci z Navalného Fondu boje s korupcí Ljubov Sobolová a Ruslan Šaveddinov.

Policie také zatkla novináře zpravodajského portálu Novaja gazeta, manažerku Navalného štábu Anastasiju Kadetovovou, Navalného asistenta Ilju Pachomova a další. Server OVD-Info informoval, že zatím bylo na svobodu propuštěno přes deset osob včetně Sobolové.

Navalného stoupenci v části letiště Vnukovo, kterou úřady nevyklidily
Zdroj: Reuters

Poté, co letadlo s Navalným přistálo na letišti Šeremetěvo, se dav shromážděný na Vnukovu začal pomalu rozcházet. Policisté ovšem po určitou dobu dál blokovali odjezdy z areálu letiště.

Podle informací na sociálních sítích se v Berlíně u letadla, kterým Navalnyj odletěl, nacházelo několik policejních aut. Policisté byli přítomni i v přístupové chodbě k letadlu. Navalného přivezl k letadlu černý vůz Audi s policejním doprovodem.

Příletová hala i další prostory letiště byly v neděli přehrazeny a uvnitř původně zůstávali jen zaměstnanci letiště, policie a bezpečnostní složky v civilu. Podle agentury AP byla zpřísněna bezpečností opatření na letišti a před letištěm parkují vozy vězeňské služby.

Ruský list Novaja gazeta a opoziční sociální média také uvedly, že několik příznivců Navalného z Petrohradu bylo v sobotu a v neděli vyvedeno z vlaku do Moskvy nebo jim bylo zabráněno v nástupu do letadla.

Policie před moskevským letištěm Vnukovo
Zdroj: Shamil Zhumatov/Reuters

V Německu se Navalnyj zotavoval z otravy

Navalnyj se v Německu od srpna loňského roku zotavoval z pokusu o otravu. Předtím zkolaboval na palubě letounu ze sibiřského Tomsku do Moskvy a úřady později povolily jeho přepravu do Berlína. Během převozu byl v bezvědomí. Podle německé armádní laboratoře byl otráven zakázanou látkou ze skupiny novičok. Tento poznatek potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, jakož i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Navalnyj z pokusu o otravu obvinil Vladimira Putina a ruskou tajnou službu FSB. Ruské úřady odmítají podíl na jeho otrávení a zpochybňují, že byl vůbec otráven. Evropská unie a Británie kvůli věci uvalily sankce na Putinovy spolupracovníky, Moskva odpověděla recipročními postihy.

Ruská kriminální ústředna odmítla prověřit podezření, že Navalného se pokusila otrávit skupina příslušníků FSB, kteří opozičníka před otravou sledovali a jejichž totožnost odhalili investigativní novináři. Zdůvodnila to absencí důkazů, svědčících o spáchání zločinu pracovníky FSB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 47 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled