Pět let od vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova jeho jméno stále provokuje. Praha teď po zemřelém kritikovi Vladimira Putina pojmenuje náměstí před ruskou ambasádou. Ruské soudy sice poslaly do vězení zabijáka, dosud však není jasné, kdo za tímto činem ve skutečnosti stál.
Jako poprava na dohled kremelské zdi. Před pěti lety si někdo objednal vraždu politika Borise Němcova
3 minuty
Připomenutí vraždy Borise Němcova
Od samého začátku se kariéra Borise Němcova vyvíjela zářně. Vystudovaný fyzik se stal ve svých 33 letech nejmladším ruským gubernátorem, Boris Jelcin z něj později udělal vicepremiéra a spekulovalo se o něm jako o budoucím prezidentovi Ruské federace. Ekonomická krize v roce 1998 však Němcova stála křeslo ve vládě a zhatila i jeho prezidentské ambice.
„Svezl se s krizí liberalismu v Rusku, s tím, jak se Rusko pod taktovkou Vladimira Putina od těch liberálních, prozápadních myšlenek odklonilo. Postupem času se z něj více než opoziční politik stal disident, člověk, který jako jeden z mála ještě měl odvahu se postavit Kremlu,“ řekl o politikovi krátce po jeho smrti bývalý zahraniční zpravodaj České televize Josef Pazderka.
2 minuty
Události: Připomínka Němcova v Moskvě
Kritikem byl Němcov až do smrti
Němcov se ale vlastními nezdary nenechal odradit a na konci roku 1998 založil liberální politickou stranu Mladé Rusko, která se stala součástí koalice Svaz pravicových sil (SPS), v jejímž čele se Němcov ostře vymezoval vůči Putinovi. Ve volbách v roce 2003 však SPS ztratila zastoupení v parlamentu. Po odchodu z parlamentu pomáhal Němcov organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu, několikrát byl zatčen a uvězněn.
„Byl to člověk, který silně kritizoval a poukazoval jak na prohřešky Kremlu vůči Ukrajině, tak třeba ohledně olympiády v Soči, kde zmizely podle jeho názoru miliardy dolarů,“ připomněl tehdy Pazderka.
2 minuty
Infovideo: Vražda Borise Němcova
Kamery záhadně přestaly fungovat
Osudná se Němcovovi stala noční procházka po Velkém moskvoreckém mostě, během níž se 27. února 2015 vracel domů se svou ukajinskou přítelkyní Annou Duryckou z večeře. Z ničeho nic se ale svalil nehybně na zem a za pár minut byl mrtvý.
„To místo bylo vybráno tak, že to vypadalo skoro jako poprava, doslova dvě stě metrů od kremelské zdi. Podle některých ruských novinářů to byl signál neznámo koho celé ruské politické špičce: když budeme chtít, tak na vás určitě dosáhneme, o tom jsme vás teď chtěli přesvědčit,“ popsal vraždu komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
Žádná z mnoha kamer na mostu a v okolí Kremlu však nezachytila, co se ve skutečnosti stalo. Jediným svědkem jeho úmrtí byla Durycká, i když ani ta si v tu chvíli podle výpovědi nebyla jistá, zda slyšela střelbu. Po zhroucení politika se mu pokusila zavolat záchranku, nikoho jiného však na mostě neviděla.
7 minut
Libor Dvořák o smrti Borise Němcova
Jedinou informaci poskytly kamery televize TVC na střeše hotelu Balčug, které zabíraly výhled na most. I přes špatnou kvalitu na nich bylo vidět, že několik metrů za Němcovem a Duryckou někdo šel. Sama vražda však ale na filmu už vidět nebyla, výhled kameře totiž zaclonil vůz. Po chvíli bylo vidět, jak na most přijíždí jiné vozidlo, do kterého onen třetí člověk nasedá a odjíždí pryč.
Vražda se odehrála před povolenou demonstrací proti Putinově vládě a válce na Ukrajině, která se měla konat 1. března. Ještě během večeře Němcov poskytl rozhovor ukrajinskému rádiu o připravované akci. Němcov v té době pracoval na zprávě objasňující ruskou úlohu v konfliktu na Ukrajině. Smutečního pochodu, který nahradil demonstraci, se podle odhadu některých pořadatelů zúčastnilo 70 tisíc lidí, podle policie jich bylo 16 a půl tisíce.
Vrah byl dopaden, objednavatel zůstal neznámý
Později byl za čin ke 20 letům odnětí svobody odsouzen Zaur Dadajev, čtveřice jeho spolupachatelů dostala trest od 11 do 19 let. Němcovova dcera Žanna se proti rozsudku odvolala s tím, že soud nepřihlédl k politickému motivu vraždy. Objednavatel zločinu na lavici obžalovaných totiž nikdy neusedl a Němcovova rodina byla přesvědčená, že Kreml o jeho odhalení ve skutečnosti nestojí.
Ruští vyšetřovatelé posléze označili za objednavatele a organizátora vraždy bývalého důstojníka čečenského praporu Sever Ruslana Muchudinova. Podle advokáta pozůstalých Vadima Prochorova šlo ale jen o manévr, který měl odvést pozornost od skutečných viníků z nejbližšího okolí čečenského vládce Ramzana Kadyrova.
„Ano, mohl být (Muchudinov, pozn. red.) organizátorem na nejnižší úrovni. Ale vraždu si objednali vysoce postavení lidé,“ řekl. „Obávám se, že jméno skutečného objednavatele se nikdy nedozvíme,“ uvedl ve vysílání ČT24 Libor Dvořák. „Že vraždu objednal Kadyrov, by možné bylo, on byl vinen i ze smrti Anny Politkovské. Nedá se to vyloučit ani potvrdit,“ dodal.
Němcovova smrt dala vzniku mnoha teoriím, z nichž mnohé ukazovaly na Putinovu vládu. „Víme, že pan Boris Němcov byl velkým kritikem Putinova režimu. Takže by se nabízelo říci: Ano, Kreml měl zájem na smrti Němcova. Ale mně se to zdá příliš přímočaré. Protože samotná vražda vlastně Kremlu velice uškodila. Pan prezident Putin nemá takové skandály rád. A myslím si, že mrtvý Němcov je pro něj nepříjemnější, budeme-li cyničtí, než když byl naživu,“ řekla dva roky po Němcovově smrti České televizi publicistka Petra Procházková.
„Ruská demokratická opozice by to nerada slyšela, ale skutečnost je taková, že Boris Němcov byl v posledních letech spíš symbolickou figurou. A že by mohl nějak reálně ohrozit postavení pana prezidenta Putina, třeba kandidovat ve volbách a mít nějaký významnější úspěch, to já pokládám za zcela vyloučené,“ poznamenala Procházková.
Reportérka magazín Reportér Adéla Dražanová se s Němcovem několikrát setkala osobně a přesvědčení, že by za vraždou stál přímo Kreml, se jí také nezdálo na místě. „Já jsem přesvědčená o tom, že to, co se stalo, je spíš důsledkem té strašné atmosféry… To je atmosféra nenávisti, vyhrocená, vypjatá, hledají se zrádci národa a zahraniční agenti a nepřátelé vnější, vnitřní, špioni ve službách CIA. Jsem přesvědčená, že je to důsledek té atmosféry a v tom případě je teda spoluvinen i ruský režim, který tuhle tu atmosféru vlastně vytvořil.“
Němcov bude mít v Praze náměstí
Pět let po smrti Němcova jeho jméno oživlo ve spojení s Prahou. Pražští radní nyní schválili přejmenování náměstí Pod Kaštany (prostranství před ambasádou Ruské federace) právě po zesnulém politikovi. Prezident Miloš Zeman se ke změně názvu vyjádřil kriticky.
Praha není první zemí, která po zavražděném předákovi ruské opozice pojmenovala část města, už v roce 2018 americký Washington oficiálně přejmenoval kus ulice před ruským velvyslanectvím na náměstí Borise Němcova.
Podle komentátora Dvořáka však podobné akce nemají velký význam. „Nejsem toho velkým přítelem. Je to samozřejmě jenom gesto, je otázka, jestli je co platné. Já bych něco takového nedělal. Ale doufám, že se Rusko může někdy změnit a pak jim to náměstí bude před ruskou ambasádou třeba příjemné. Dnes tomu tak určitě nebude.“
Podle Putinova mluvčího by Praha vedle uctění památky Němcova měla také pamatovat na památku sovětských vojáků, kteří osvobodili Česko od fašistů.
