Přes šedesát obětí si vyžádaly povodně, které už dva týdny sužují řadu provincií v Íránu. Desítky tisíc lidí podle BBC musely opustit své domovy. Mnoho osob potřebuje jídlo, léky a stany. Poškozená je třetina silnic a panují obavy z protržení některých hrází. Íránská vláda čelí kritice kvůli neschopnosti zvládnout krizi. Teherán tvrdí, že na vině jsou nové americké sankce, kvůli kterým do země neproudí dostatečná pomoc ze zahraničí.
Záplavy udeřily na Írán koncem března, nejhůře zasaženými oblastmi je severovýchod a jihozápad země, mrtvé ale hlásí více než třetina z 31 provincií. V Chúzistánu před pár dny nařídili evakuaci sedmdesáti vesnic.
Třeba ve městě Šíráz, kde velká voda unášela auta, během jednoho dne napršelo množství srážek jako za celý měsíc. Íránské úřady pak zakázaly zahraničním novinářům nejhůře postiženou oblast navštěvovat, píše americký list The New York Times.
Dodávky vrtulníků blokují sankce, kritizuje Zaríf
Tisíce silnic zablokovala voda, která také zničila přes osmdesát mostů. Hlášeno je na čtyři sta případů sesuvu půdy, uvádí britský Guardian. Zemřelo 62 osob, číslo ale zřejmě poroste. Desítky tisíc lidí zůstávají bez domova. OSN sice Íráncům nabídla pomoc, na druhou stranu ale varovala, že humanitární gesto mohou ovlivnit nové americké sankce.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf následně obvinil USA z „ekonomického terorismu“. „Maximální tlak (ze strany Donalda Trumpa) brání snahám íránského Červeného půlměsíce pomoci všem komunitám, které byly zasaženy bezprecedentními povodněmi. Blokovaná technika zahrnuje vrtulníky záchranné služby,“ napsal diplomat na Twitteru.
Zaríf kritizoval i evropské země, které podle něj s pomocí váhají kvůli obavám z důsledků porušení sankcí. Íránský prezident Hasan Rouhání prohlásil, že „bránit doručení zahraniční pomoci do země v takto těžkých podmínkách je bezprecedentní zločin“.
Spory mezi reformisty a konzervativním křídlem
Šéf americké diplomacie Mike Pompeo naopak mluví o selhání íránského režimu. „Tyto povodně opět ukazují míru špatného řízení v oblasti městského plánování a připravenosti na mimořádné události,“ konstatoval. V samotném Íránu se z neschopnosti čelit krizi obviňují navzájem reformisté vedení prezidentem Rouháním a konzervativními silami v čele s revolučními gardami, píše britský Guardian.
Forbes nicméně uvádí, že navzdory diplomatické roztržce se mezinárodní pomoc do Íránu částečně dostala. Asi jedenácti tisícům pracovníků se podle Mezinárodního červeného kříže, jehož součástí je íránský Červený půlměsíc, podařilo dostat k necelým dvou stům tisícům lidí, kterým rozdávali jídlo, stany či deky.
Tým humanitární organizace také pomohl s evakuací šesti set obyvatel. Mezinárodní červený kříž navíc vyčlenil půl milionu dolarů ze zvláštního fondu. Íránu se chystá pomoci rovněž Kuvajt nebo Katar. S Teheránem spolupracuje i Dětský fond OSN (UNICEF).
Mezi Íránci v zasažených oblastech sílí nespokojenost. Země se potýká delší dobu se špatnou ekonomickou situací, režim se proto obává nové vlny protestů. Guvernér jedné severní provincie přišel o funkci kvůli tomu, že se nevrátil včas ze zahraničí, aby čelil krizi.
