Írán vůbec poprvé naznačil, že je ochoten se Spojenými státy jednat o svém raketovém programu. Šéf diplomacie Mohammad Džavád Zaríf rozhovory podmínil tím, že USA musejí přestat prodávat zbraně svým spojencům v blízkosti Íránu – Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům. Podle AP jde o zásadní změnu íránské politiky. Raketový program islámské republiky řídí revoluční gardy, které spadají přímo pod ajatolláha Alího Chameneího.
„Do našeho regionu se dodávají americké zbraně a oblasti hrozí exploze. Chtějí-li (Američané) jednat o raketách, musejí nejprve přestat prodávat tyto zbraně, včetně raket, do našeho regionu,“ prohlásil Zaríf, který svou nabídku zveřejnil v rozhovoru se stanicí NBC.
Ministr zahraničí je nyní v New Yorku, kde se účastní jednání OSN. Šéf íránské diplomacie upozornil, že Spojené arabské emiráty loni vydaly na zbraně 22 miliard dolarů (500 miliard korun) a Saúdská Arábie 67 miliard dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun). Írán podle Zarífa za zbraně loni utratil 16 miliard dolarů (363 miliard korun).
Americký prezident Donald Trump, který loni odstoupil od dohody o íránském jaderném programu a obnovil proti Íránu ekonomické sankce, označuje zbrojní prodej na Blízký východ za významnou součást americké ekonomiky. Není proto jasné, jak bude na íránský návrh reagovat.
Írán byl od islámské revoluce v roce 1979 vystaven mnoha nejen americkým sankcím, což oslabilo jeho možnosti zbrojního nákupu v zahraničí. Zatímco ostatní země v oblasti Perského zálivu nakupují moderní stíhací letouny, Írán má k dispozici americké stroje z předrevolučního období a stárnoucí ruská letadla, masivně však investuje do raketového programu, píše AP.
Íránské rakety Evropu nezasáhnou
Podle agentury Chameneí omezil domácí raketovou produkci na zbraně o doletu do 2000 kilometrů, což vylučuje možnost zasáhnout Evropu, avšak umožňuje útočit na státy Blízkého východu včetně Izraele a také amerických základen v regionu.
Když Trump ohlásil odstoupení od dohody o íránském jaderném programu, zdůvodnil to částečně íránským balistickým programem, který dohoda neomezuje. Írán i po podpisu dohody v roce 2015 pokračoval v raketových testech, což vyvolalo nevoli také u evropských signatářů dohody.
Novinář NBC během rozhovoru tlačil na Zarífa ohledně íránské pomoci ozbrojeným skupinám na Blízkém východě. Šéf diplomacie ale přešel do protiútoku, když zmínil intervence vedené Saúdy. „Kdo bombarduje Jemen? Kdo je za invazí do Bahrajnu? Kdo držel premiéra jiné země jako vězně?,“ prohlásil Zaríf s odkazem na nedávnou kauzu kolem libanonského premiéra Harírího.
„Zapojujeme se v severní Africe? Proč máme chaos v Libyi, angažuje se tam Írán? V Súdánu? V Alžírsku? Když se podíváte, kdo stojí za podvratnou aktivitou v regionu, tak by se USA měly zaměřit na své spojence, ne na Írán,“ podotkl íránský ministr.
Zaríf, který sám čelí americkým sankcím, znovu zdůraznil, že Teherán si nepřeje válku s Washingtonem. „Jakmile budou zrušeny sankce, otevřou se dveře pro jednání. Jsou to Spojené státy, kdo opustil jednací stůl. A vždy je uvítáme zpět,“ dodal ministr.
