Evropská unie, Británie, USA a Kanada oznámily nové sankce vůči Bělorusku. Absurdní, zní z Minsku

Evropská unie, Británie, Spojené státy a Kanada ve středu uveřejnily rozsah nových sankcí vůči Bělorusku. Režim Alexandra Lukašenka viní z opakovaného porušování lidských práv a organizování migrace do EU, píše agentura AFP. Sankce zasáhnou prominentní politiky nebo aerolinie Belavia. Minsk to označil za absurdní.

„Opět vyzýváme Lukašenkův režim, aby okamžitě a úplně zastavil organizaci nelegální migrace přes své hranice s EU,“ zdůraznily země ve společném prohlášení.

Nové sankce dříve navržené Evropskou komisí nyní potvrdily členské státy EU. Vztahují se na dalších sedmnáct osob a jedenáct subjektů, včetně prominentních představitelů justice a „propagandistických“ kanálů, které přispívají k „pokračující represi občanské společnosti, demokratické opozice, nezávislých médií a novinářů“.

Na sankčním seznamu jsou rovněž vysoce postavení političtí představitelé režimu, firmy, cestovní kanceláře a hotely, které podle Komise pomáhaly organizovat nelegální přechody z Běloruska na území Unie. Je mezi nimi i běloruská letecká společnost Belavia.

Americké ministerstvo financí rozšířilo sankce proti Bělorusku o dvacet lidí a dvanáct právnických osob, včetně Lukašenkova syna. Washington zároveň omezil obchodování s novými běloruskými dluhopisy.

Západ při uvalení sankcí spolupracuje

Britské sankce se podle agentury Reuters vztahují také na společnost Belaruskali, která v Bělorusku patří k největším státním podnikům. Firma má významný podíl na světovém trhu s uhličitanem draselným.

„Tyto sankce se nadále zaměřují na důležité zdroje příjmů Lukašenkova režimu a zavádějí přísná omezení vůči osobám odpovědným za některé z nejhorších protidemokratických činů v Bělorusku,“ uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Kanada označila nové sankce proti Bělorusku za protest proti útokům na lidská práva a represím. Kanadská vláda podle prohlášení ministerstva zahraniční své kroky koordinuje se Spojenými státy, Evropskou unii a Británií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu pozdě večer SELČ oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM upřesnilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Prezident Spojených států amerických Donald Trump ve středu řekl, že příměří s Íránem je u konce, a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
22:50Aktualizovánopřed 12 mminutami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 1 hhodinou

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 3 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 6 hhodinami

Evropský pohled