Evropská léková agentura začala posuzovat ruskou vakcínu Sputnik V

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila průběžné hodnocení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Agentura to uvedla v prohlášení, podle něhož žádost podala německá firma R-Pharm Germany. Ta je součástí ruské společnosti R-Pharm. O látku vyvinutou ruským ústavem Nikolaje Gamaleji, kterou se již bez unijního schválení očkuje v Maďarsku, požádal Rusko mimo jiné český prezident Miloš Zeman. EU zatím o společném nákupu této vakcíny neuvažuje, řekl mluvčí Evropské komise.

EMA zahájila hodnocení na základě dosavadních výsledků laboratorních a klinických studií prováděných na dospělých lidech. „Tyto studie naznačují, že Sputnik V spouští produkci protilátek a imunitních buněk, které cílí na koronavirus SARS-CoV-2 a mohou pomoci v ochraně proti covidu-19,“ uvedla EMA.

Agentura v první polovině února popírala dřívější informace ruské strany, že žádost o hodnocení již byla podána.

EMA zatím pro použití ve státech EU schválila tři proticovidové vakcíny, a to od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. V současnosti hodnotí také látku společnosti Johnson & Johnson, jejíž schválení se očekává příští týden. Jedná také s dalšími desítkami výrobců. Průběžné hodnocení (rolling review), které je rychlejší než standardní schvalovací proces, obvykle trvá několik měsíců.

Výhodou tohoto postupu je, že EMA může se zkoumáním začít ještě před koncem třetí fáze klinické studie a výrobci mohou data dodávat postupně. Poté, co farmaceutická firma oficiálně požádá o schválení vakcíny, vydá EMA doporučení Evropské komisi, zda látku podmínečně schválit, či nikoliv. Souhlas Komise je pak již formalitou.

EK zatím nákup Sputniku neplánuje

Zatímco s výrobci již používaných vakcín jednala Komise o jejich nákupu již před začátkem hodnocení lékovou agenturou, u ruské očkovací látky se k tomu zatím nechystá ani po jeho začátku.

„V současnosti neprobíhají žádné rozhovory o přidání vakcíny Sputnik V do portfolia (společných nákupů),“ řekl ve čtvrtek mluvčí unijní exekutivy Stefan De Keersmaecker. Podle něj ale Komise může společně se zástupci členských států kdykoli situaci vyhodnotit jinak a začít jednat o nákupu dalších vakcín včetně té ruské.

Rusko by mohlo do EU počínaje červnem dodat vakcínu Sputnik V pro padesát milionů lidí, pokud Unie přípravek schválí, uvedl v reakci na oznámení EMA šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF), který se na výrobě očkovací látky podílí. Takové množství dodané vakcíny by stačilo pro něco přes deset procent populace EU. V 27 členských zemích Evropské unie žije zhruba 450 milionů lidí.

Bez schválení EMA nese odpovědnost konkrétní stát

EU má v současnosti zajištěno 2,6 miliardy dávek, z nichž by do poloviny roku měly státy dostat okolo půl miliardy. Brusel na výtky některých států, že mají stále nedostatek vakcín, reagoval ujištěním, že výrobci již vyřešili problémy spojené s nedostatečnou kapacitou a v příštích měsících již budou mít země dost vakcín k naočkování většiny dospělých obyvatel.

Pokud by některý členský stát chtěl nasadit vakcínu neschválenou EMA, může v nouzovém režimu provizorně schválit užití přípravku sám. Na rozdíl od registrace u EMA však poté nenese za případné problémy s vakcínou odpovědnost výrobce, ale konkrétní stát.

Použití Sputniku V na vlastní pěst schválilo Maďarsko. Také Slovensko již získalo ruskou vakcínu, první zásilka dorazila do země tento týden v pondělí. Okolnosti jejího nákupu bez souhlasu vlády vyvolaly krizi ve slovenské vládní koalici.

V Česku prosazuje očkování ruskou látkou i bez unijního schválení prezident Miloš Zeman či premiér Andrej Babiš (ANO), naproti tomu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) prohlásil, že k tomu není důvod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...