EU otevře vnější hranice pro patnáct států. Česko seznam seškrtalo na osm

Nahrávám video

Státy EU se shodly na seznamu 15 zemí, jejichž občané budou moci od středy cestovat do EU. Je mezi nimi Japonsko, Austrálie či Srbsko, naopak chybí USA a Rusko. Čína byla zařazena podmínečně, nejdříve musí splnit reciprocitu. České ministerstvo zahraničí už oznámilo, že seznam zúží na osm států.

„V Bruselu v posledních dnech kolovalo několik seznamů, představitelé jednotlivých zemí se nemohli dohodnout,“ podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Nakonec bude na seznamu povolených zemí tato čtrnáctka: Alžírsko, Austrálie, Kanada, Gruzie, Maroko, Japonsko, Černá Hora, Rwanda, Srbsko, Nový Zéland, Jižní Korea, Thajsko, Tunis, Uruguay. Patnáctou zemí na seznamu je Čína, ale ta musí nejprve povolit vstup občanů unijních států na své území. Omezení by měla být zrušena také pro čtveřici evropských mikrostátů Andorru, Monako, San Marino a Vatikán.

Česká republika už v úterý dopoledne na seznam reagovala a zúžila počet zemí na osm. Ministerstvo zahraničí do této skupiny zařadilo Srbsko, Černou Horu, Kanadu, Austrálii, Japonsko, Jižní Koreu, Thajsko a Nový Zéland. 

Státy v úterním rozhodnutí konstatovaly, že takový postup je možný. Členské země by však naopak podle schválených doporučení neměly začít rušit omezení pro obyvatele dalších států, než se na tom EU shodne společně.

Některé další země daly najevo, že chtějí zajistit možnost pro své občany cestovat do států ze seznamu dřív, než to samé umožní jejich obyvatelům. Například Španělsko tím podmínilo vstup Maročanů na své území.

Pro Čechy bez omezení jen Srbsko a Černá Hora

U Srbska a Černé Hory je v případě Česka možnost oboustranného cestování zcela bez omezení, tyto země neuplatňují vůči Čechům žádné restrikce a Česko se k jejich občanům bude chovat stejně. Zbývajících šest zemí určitá omezení při příjezdu Čechů uplatňuje, Praha chce ale jejich zařazením na seznam bezpečných států usnadnit návrat českým občanům, kteří už nebudou muset dokládat negativní test na covid-19, nebo nastupovat do karantény.

„Také chceme motivovat tyto státy, aby se k nám začaly chovat stejně, tedy umožnily cestování i pro naše občany bez podmínek. Cestování cizinců z těchto zemí do České republiky proto zatím umožněno nebude, jsme ale připraveni velmi pružně reagovat na změnu situace, tedy na zavedení reciprocity,“ uvedl k šesti mimoevropským zemím ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Dvě podmínky: reciprocita a bezpečnost

Evropská unie ohledně svého seznamu trvat na reciprocitě, to znamená, že bude chtít, aby výše zmíněné státy povolily vstup do svých zemí občanům EU. To by mohlo seznam značně zkrátit. Například Nový Zéland už řekl, že své hranice neotevře, v Austrálii stále platí zákaz mezinárodního cestovního ruchu. Závazná je však tato podmínka jen v případě Číny, u ostatních záleží na rozhodnutí konkrétního členského státu EU.

Další podmínkou je bezpečnost. Země na seznamu musí mít maximálně 16 až 20 nakažených koronavirem na sto tisíc obyvatel. Roli bude při posuzování států hrát také dlouhodobý vývoj nákazy nebo to, jak konkrétní země přistupují k testování a zda poskytují spolehlivé informace.

Jak už média v předchozích dnech spekulovala, občané Spojených států amerických a Ruska zatím nebudou smět do zemí EU přicestovat. Stejně tak nebudou moct v následujících týdnech přijíždět do Unie ani Brazilci. 

Evropská unie uzavřela své vnější hranice v březnu, kdy se v unijních zemích začala rychle šířit koronavirová nákaza. V té době také začaly kontroly na vnitřních hranicích mezi unijními státy, které v červnu členské země až na výjimky postupně zrušily. Evropská komise jim zároveň doporučila, aby od začátku července začaly postupně povolovat vstup i lidem z mimounijních zemí v závislosti na vývoji nákazy.

Unijní země se nyní snaží oživit turistický ruch, který tvrdě zasáhla jarní koronavirová omezení. Odvětví spojená s turistikou tvoří asi desetinu hrubého domácího produktu (HDP) EU a některé státy apelovaly na rychlejší otevření hranic většímu počtu mimoevropských turistů. Řada zemí ale v obavách z druhé vlny nákazy vyzývá k opatrnějšímu postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 2 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 3 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 4 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 5 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.