Držíme pozice na několika předmostích na levém břehu Dněpru, tvrdí ukrajinská armáda

Ukrajinské síly provedly řadu úspěšných operací na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti a udržují tam pozice na několika předmostích, napsalo v prohlášení na Facebooku ukrajinské námořnictvo. Ukrajinci kromě toho v oblasti způsobili vážné ztráty ruským silám, stojí v tomto oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Od začátku současných ukrajinských operací na levém břehu Dněpru podle nynějšího ukrajinského vyjádření v oblasti padlo 1216 ruských vojáků a 2217 jich utrpělo zranění. Ruské síly tam kromě toho přišly o devětaosmdesát dělostřeleckých systémů a minometů a osmačtyřicet obrněnců, vypočítalo také ukrajinské námořnictvo.

„Jednotkám ukrajinských ozbrojených sil se podařilo vytlačit Rusy z jejich pozic na levém břehu Dněpru a udržet se tam,“ citovala agentura Reuters mluvčího ukrajinského generálního štábu Andrije Kovaljova. „Jedním z hlavních cílů této bojové činnosti je vytlačit nepřítele co nejdále od pravého břehu, abychom před neustálým ruským ostřelováním ochránili ukrajinské civilní obyvatelstvo, zejména Cherson,“ dodal.

Pravobřežní část ukrajinské Chersonské oblasti musely ruské okupační jednotky pod tlakem ukrajinské protiofenzivy vyklidit loni v listopadu. Nad levobřežní částí oblasti měla ale ruská strana donedávna plnou kontrolu. Americký Institut pro studium války (ISW) ale už několik týdnů upozorňuje, že ukrajinským silám se daří držet na některých pozicích, které ovládly během výsadků na levý břeh. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v úterý sdělil, že Ukrajincům se podařilo na levém břehu řeky Dněpr vytvořit předmostí.

Moskvou dosazený šéf okupované části Chersonské oblasti Vladimir (Volodymyr) Saldo ve středu připustil, že Ukrajinci na levém břehu dobyli určité pozice. Saldo ale zároveň význam těchto ukrajinských operací ve svém vyjádření zpochybňoval a tvrdil, že ukrajinští vojáci čelí intenzivní ruské palbě a mají velké ztráty.

Ruské ministerstvo obrany na aktuální zprávy ukrajinské strany dosud přímo nereagovalo. Podle agentury TASS však sdělilo, že ukrajinská armáda za uplynulý týden ztratila při pokusech o vylodění na ostrovech na Dněpru více než 460 vojáků, dva tanky a sedmnáct vozidel. Úřady v okupované části Chersonské oblasti rovněž uvedly, že Ukrajinci u levobřežní obce Krynky přišli také o pět vyloďovacích člunů.

Sestřelování dronů

Ukrajinské vzdušné obraně se v noci na pátek podařilo sestřelit devět z deseti dronů, které vyslalo Rusko. Podle ruské redakce BBC to oznámily ukrajinské vzdušné síly.

Sestřeleny tak údajně byly drony Šáhed íránské výroby nad Mykolajivskou, Oděskou, Žytomyrskou a Chmelnyckou oblastí. Kam dopadl jeden dron, který se zlikvidovat nepodařilo, oznámení neupřesňuje.

Ruské ministerstvo obrany naopak hovoří o sestřelení tří ukrajinských dronů nad Smolenskem, v pozdějším příspěvku o likvidaci dvou protilodních střel Neptun nad Černým mořem. Šéf Ruskem dosazené správy Sevastopolu na okupovaném Krymu Michail Razvožajev pak sdělil, že protivzdušná obrana zničila nad městem dva vzdušné cíle. Byl vyhlášen letecký poplach a místní kanály na platformě Telegram ráno uváděly, že kvůli výbuchům lidem ve městě řinčela okna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled