Denník N: Babiš stáhl žalobu na bývalého člena StB Sarkocyho

Český premiér Andrej Babiš stáhl žalobu na bývalého příslušníka československé Státní bezpečnosti (StB) Jána Sarkocyho, který v minulosti veřejně tvrdil, že Babiš donášel komunistické tajné službě a bral za to peníze. Uvedl to slovenský list Denník N na svém webu. List také napsal, že mu Babiš dosud neodpověděl na otázky, proč stáhl žalobu na Sarkocyho a také na deník Nový čas, který Sarkocyho tvrzení zveřejnil.

„Když bývalý příslušník StB Ján Sarkocy listu Nový čas řekl pravdu o spolupráci současného českého premiéra s komunistickou tajnou službou, Andrej Babiš je zažaloval. Chtěl milion eur odškodnění. Později si to rozmyslel a žalobu vzal zpět,“ napsal Denník N. Podle něj se Babiš už nesoudí ani s deníkem Nový čas, ani se Sarkocym.

V loňské žalobě Babiš žádal omluvu a milion eur (asi 26 milionů korun). V srpnu si to podle Denníku N rozmyslel a žalobu bez udání důvodu vzal zpět. Okresnímu soudu Bratislava II nezbylo nic jiného než to akceptovat; projednávání zastavil minulý měsíc. Formálně bude rozhodnutí pravomocné, až se k odvolání vyjádří všechny strany sporu, uvedl Denník N.

Dodal, že s otázkami, proč žalobu stáhl, se obrátil i na Babiše, který dosud neodpověděl. Sarkocy podle deníku tvrdí, že Babiš neunesl důkazní břemeno.

Sarkocy loni v únoru řekl, že český premiér byl od začátku vědomým spolupracovníkem československé Státní bezpečnosti (StB) a jeho archivní svazek nebyl zfalšován. Babiš tehdy uvedl, že Sarkocy lže. Bývalý příslušník StB podle něj před lety dokonce nabízel, že u soudu bude vypovídat v jeho prospěch.

Podle archivních dokumentů Sarkocy v letech 1980–1984 pracoval na oblastním odboru StB v Bratislavě, později v rozvědce a mimo jiné jako diplomat v Londýně. Sarkocy nikdy nevypovídal před bratislavským soudem, u kterého se Babiš domáhal verdiktu, že je neoprávněně evidován v archivních svazcích StB jako její agent.

Babiš se chce dál soudit na Slovensku

Byť Babiš se žalobou na očištění svého jména u slovenských soudů původně uspěl, zvrat v případu nastal po předloňském rozhodnutí slovenského ústavního soudu. Ten zrušil původní rozhodnutí bratislavského krajského i nejvyššího soudu, které daly Babišovi za pravdu. Ústavní soud tak učinil proto, že žalovanou stranou neměl být Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje.

Ústavní soud také konstatoval, že slovenské soudy rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří v líčení před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil také věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali v Babišův prospěch.

Loni 11. prosince Evropský soud pro lidská práva odmítl Babišovu žalobu na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích StB. Babiš však dodal, že spor nekončí a bude pokračovat na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...