Česko bylo proti prohlášení EU k přesunu americké ambasády do Jeruzaléma

Česká republika, Maďarsko a Rumunsko zablokovaly v minulých dnech přípravu společného prohlášení 28 zemí EU, které mělo být kritické k nadcházejícímu stěhovaní amerického velvyslanectví do Jeruzaléma. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová v této souvislosti sdělila, že Česká republika nevidí důvod, proč by se EU měla nyní k tématu opětovně vyjadřovat.

Své velvyslanectví Spojené státy z Tel Avivu do Jeruzaléma přesunou v pondělí. Stane se tak na základě prosincového rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa.

Krok uvítala izraelská vláda. Pobouřil naopak Palestince, kteří chystají protesty a argumentují, že Washington už nyní nemůže být považován za nestranného zprostředkovatele mírových rozhovorů.

Evropská unie dlouhodobě zastává názor, že jediným realistickým řešením izraelsko-palestinského konfliktu je vznik dvou států, kromě Izraele tedy i palestinského, s Jeruzalémem jako hlavním městem obou z nich.

V závěrech prosincového summitu EU prezidenti a premiéři zemí bloku tento postoj opět potvrdili s tím, že „pozice EU ohledně Jeruzaléma zůstává beze změny“. Nyní připravované prohlášení ale šlo podle diplomatů „nad rámec“ závěrů prosincové Evropské rady.

Podle neoficiálních informací totiž obsahoval odmítnutý návrh, připravený Evropskou diplomatickou službou, také zmínku o tom, že členské státy svá vlastní vyslanectví do Jeruzaléma stěhovat nebudou.

České ministerstvo v sobotu na závěry prosincového summitu opět odkázalo. „Pozice byla jasně formulována prostřednictvím závěrů Evropské rady. Česká republika nevidí důvod, proč by se EU měla v tuto chvíli k tomuto tématu opětovně vyjadřovat,“ sdělila mluvčí.

Český prezident Miloš Zeman se opakovaně vyslovuje pro to, aby Česko následovalo amerického příkladu a do Jeruzaléma přesunulo svou ambasádu. V květnu bude ve městě otevřen honorární konzulát. Přestěhování svého velvyslanectví do Jeruzaléma plánuje i Rumunsko.

  • Izrael východní část Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil v rozporu s rezolucemi OSN celý Jeruzalém za „věčné a nedělitelné hlavní město“ státu. Mezinárodní společenství anexi neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...