Místo přesunu ambasády pošle Česko do Jeruzaléma honorárního konzula
„Jakýmsi majetkem disponovalo Československo v Jeruzalémě již v roce 1927, v současné době tam sídlí mezinárodní křesťanské zastoupení v Jeruzalémě. Teoreticky by to mohla být jedna z budov, o které by se uvažovalo v případě jakéhosi stěhování,“ uvedl velvyslanec ČR v Izraeli Ivo Schwarz.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že jeho vláda pomůže prvním deseti zemím, které otevřou ambasádu v Jeruzalémě. Vedle USA to plánuje Rumunsko, Honduras a Guatemala. Česko, tradiční spojenec Izraele, zatím nerozhodlo.
„(Přesun ambasády) by byl asi v zásadě dobrý krok. Bylo by to napravení něčeho – dle mého názoru velmi absurdního. Na druhou stranu takovéto kroky, které jsou docela zásadní, a Česká republika by byla skutečně mezi pionýry, by se měly dělat po nějaké zralé úvaze.“
Jan Fingerland
Během pár týdnů ale otevře v Jeruzalémě svou kancelář honorární konzul Dan Propper. „Na základě písemných záznamů můžu vysledovat naše stopy v Praze do roku 1701. Soustředím se především na hospodářskou spolupráci. Protože celý život se v Izraeli zabývám ekonomikou,“ zdůraznil honorární konzul ČR pro Jeruzalém Dan Propper.
Po americkém uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele se loni 6. prosince přidala i česká diplomacie. S tím rozdílem, že jako metropoli uznala jen západní část města, na druhé straně má totiž vzniknout metropole palestinská.
Komentátor ČRo Fingerland: Je absurdní, že se Jeruzalém neuznává jako hlavní město
Za přesun ambasády oroduje hlavně Zeman
Přesunutí Českého kulturního centra a otevření kanceláře honorárního konzula by se mělo stihnout do listopadu, kdy se po pěti letech do Izraele vrátí prezident Miloš Zeman, který je hlavním zastáncem stěhování české ambasády.
Americký prezident Donald Trump označil uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele za počátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle něj odkládání tohoto kroku stejně mír nepřineslo. Američané chtějí velvyslanectví přesunout už v polovině května, kdy židovský stát oslaví 70 let existence.
Rozhodnutí současného šéfa Bílého domu vyvolalo ostré protesty zejména v arabsko-muslimském světě, kritizovala ho ale i Evropská unie. A Palestinci prohlásili, že už nevnímají USA jako důvěryhodného prostředníka v mírovém procesu.
