USA přesunou ambasádu do Jeruzaléma v květnu, potvrdilo ministerstvo zahraničí

Spojené státy přesunou svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma už letos v květnu. Potvrdilo to americké ministerstvo zahraničí s tím, že se tak stane v souvislosti se sedmdesátým výročím vzniku Izraele. Palestinské vedení označilo rozhodnutí Washingtonu za další provokaci.

Agentura AP už dříve informovala, že o kroku byl zpraven Kongres a že americký ministr zahraničí Rex Tillerson podepsal bezpečnostní plány pro ochranu ambasády. 

Slavnostní otevření ambasády je podle zdrojů agentury plánovano na polovinu května. Na 14. května přitom připadá 70. výročí vzniku Izraele.

„Tímto rozhodnutím se Trumpova administrativa nakonec zcela izolovala a stala se součástí problému, a ne jeho řešením,“ reagoval odmítavě muž číslo dvě palestinské samosprávy Saíb Irikát. Výběr termínu, který spadá na nakbu, což je palestinské označení pro vznik židovského státu jako národní katastrofy, je podle Irikáta provokací pro Araby, muslimy i křesťany.

Z počátku by mělo ambasádu tvořit jen několik místností uvnitř existující budovy amerického generálního konzulátu v jeruzalémské čtvrti Arnona.

„S příchodem května přesuneme velvyslance a malý tým do Arnony,“ citoval Reuters svůj zdroj. Podle něj na budově bude v květnu také umístěn americký výsostný znak, který bude určovat, že jde o nové americké velvyslanectví. Budova bude dál sloužit i jako konzulát pro Palestince.

Na novou ambasádu by mohli přispět soukromí dárci

Až teprve druhým a komplikovanějším krokem bude vyhledat pozemek pro postavení nové budovy ambasády, který bude více vyhovovat po bezpečnostní stránce. Právě kvůli horšímu bezpečnostnímu zajištění na prozatímním místě bude velvyslanec David Friedman do Jeruzaléma pravidelně dojíždět, ale dál bude bydlet ve své rezidenci u Tel Avivu.

Podle AP významný sponzor amerických republikánů Sheldon Anderson nabízí, že částečně pokryje náklady na výstavbu nového velvyslanectví. Stejně tak jsou ochotni přispět další dárci zejména z řad amerických židů a evangelíků. Trumpova vláda nyní vyhodnocuje, zda nejsou pro přijímání financí na státní výdaje ze soukromých zdrojů právní překážky.

Za izraelskou vládu jako první ještě před oficiálním potvrzením reagoval na informaci o květnovém termínu ministr odpovědný za tajné služby Jisrael Kac, který za rozhodnutí pro daný termín Trumpovi poděkoval na sociální síti Twitter. 

Trump loni v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a dal pokyn zahájit proces stěhování amerického zastupitelského úřadu z Tel Avivu. V polovině ledna ale šéf Bílého domu popřel, že by se plánované přemístění mělo uskutečnit do jednoho roku. Naopak období do jednoho roku odhadoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu. 

Viceprezident Mike Pence v lednu uvedl, že ambasáda by se měla do Jeruzaléma přesunout až koncem roku 2019. Také ministr zahraničí Rex Tillerson v lednu řekl, že přesun velvyslanectví se pravděpodobně neuskuteční dříve než za tři roky, a i to označil za poměrně „ambiciózní časový rámec“.

Trump loni v prosinci prohlásil, že uznání Jeruzaléma znamená začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle něj odkládání uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město stejně mír nepřineslo.

Trumpovo rozhodnutí vyvolalo ostré protesty zejména v arabsko-muslimském světě. Kritizovala ho ale i Evropská unie. A Palestinci prohlásili, že už nevnímají USA jako důvěryhodného prostředníka v mírovém procesu.

  • Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael anektoval v roce 1967 bez schválení mezinárodního společenství, zatímco izraelská vláda považuje Jeruzalém za nedělitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 8 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...