Agentura AP už dříve informovala, že o kroku byl zpraven Kongres a že americký ministr zahraničí Rex Tillerson podepsal bezpečnostní plány pro ochranu ambasády.
Slavnostní otevření ambasády je podle zdrojů agentury plánovano na polovinu května. Na 14. května přitom připadá 70. výročí vzniku Izraele.
„Tímto rozhodnutím se Trumpova administrativa nakonec zcela izolovala a stala se součástí problému, a ne jeho řešením,“ reagoval odmítavě muž číslo dvě palestinské samosprávy Saíb Irikát. Výběr termínu, který spadá na nakbu, což je palestinské označení pro vznik židovského státu jako národní katastrofy, je podle Irikáta provokací pro Araby, muslimy i křesťany.
Z počátku by mělo ambasádu tvořit jen několik místností uvnitř existující budovy amerického generálního konzulátu v jeruzalémské čtvrti Arnona.
„S příchodem května přesuneme velvyslance a malý tým do Arnony,“ citoval Reuters svůj zdroj. Podle něj na budově bude v květnu také umístěn americký výsostný znak, který bude určovat, že jde o nové americké velvyslanectví. Budova bude dál sloužit i jako konzulát pro Palestince.
Na novou ambasádu by mohli přispět soukromí dárci
Až teprve druhým a komplikovanějším krokem bude vyhledat pozemek pro postavení nové budovy ambasády, který bude více vyhovovat po bezpečnostní stránce. Právě kvůli horšímu bezpečnostnímu zajištění na prozatímním místě bude velvyslanec David Friedman do Jeruzaléma pravidelně dojíždět, ale dál bude bydlet ve své rezidenci u Tel Avivu.
Podle AP významný sponzor amerických republikánů Sheldon Anderson nabízí, že částečně pokryje náklady na výstavbu nového velvyslanectví. Stejně tak jsou ochotni přispět další dárci zejména z řad amerických židů a evangelíků. Trumpova vláda nyní vyhodnocuje, zda nejsou pro přijímání financí na státní výdaje ze soukromých zdrojů právní překážky.
Za izraelskou vládu jako první ještě před oficiálním potvrzením reagoval na informaci o květnovém termínu ministr odpovědný za tajné služby Jisrael Kac, který za rozhodnutí pro daný termín Trumpovi poděkoval na sociální síti Twitter.
Trump loni v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a dal pokyn zahájit proces stěhování amerického zastupitelského úřadu z Tel Avivu. V polovině ledna ale šéf Bílého domu popřel, že by se plánované přemístění mělo uskutečnit do jednoho roku. Naopak období do jednoho roku odhadoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Trump loni v prosinci prohlásil, že uznání Jeruzaléma znamená začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle něj odkládání uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město stejně mír nepřineslo.
Trumpovo rozhodnutí vyvolalo ostré protesty zejména v arabsko-muslimském světě. Kritizovala ho ale i Evropská unie. A Palestinci prohlásili, že už nevnímají USA jako důvěryhodného prostředníka v mírovém procesu.
- Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael anektoval v roce 1967 bez schválení mezinárodního společenství, zatímco izraelská vláda považuje Jeruzalém za nedělitelný.
