Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, která odsuzuje USA za uznání Jeruzaléma

Valné shromáždění OSN na mimořádném zasedání přijalo nezávaznou rezoluci, která odsuzuje rozhodnutí Spojených států uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. Pro návrh hlasovalo 128 zemí, proti jich bylo devět. Zdrželo se 35 států, včetně České republiky. Americký prezident Donald Trump před hlasováním pohrozil, že státy, které budou proti Washingtonu hlasovat, přijdou o americkou finanční podporu.

„Izrael rezoluci OSN odmítá a je zároveň potěšen vysokým počtem zemí, které pro ni nehlasovaly,“ uvedl v prohlášení izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zároveň poděkoval zemím, které hlasovaly proti návrhu. Odmítavý postoj k rezoluci měly USA, Izrael, Guatemala, Honduras, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau a Togo.

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás považuje přijetí rezoluce, která odsuzuje USA za přesun ambasády do Jeruzaléma, za vítězství Palestiny. „Budeme pokračovat v našem úsilí v OSN a na všech mezinárodních fórech, abychom ukončili okupaci a ustavili východní Jeruzalém hlavním městem palestinského státu,“ dodal Mahmúd Abbás. 

Palestinské radikální hnutí Hamás hlasování v OSN označilo za krok správným směrem a ránu Trumpovi a jeho nátlaku.

Britský list The Independent však poznamenal, že vítězství Palestinců nemá takový lesk, v jaký iniciátoři doufali. Před hlasováním totiž někteří diplomaté hovořili o nejméně 150 či až o 160 hlasech, ve skutečnosti pro zvedlo ruku 128 států. K hlasování se navíc vůbec nedostavilo 21 zemí.

Česká republika se hlasování zdržela

„Podle našeho názoru přijetí této rezoluce nenapomáhá blízkovýchodnímu mírovému procesu, naopak prohlubuje rozdíly mezi stranami,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová. O tom, že se Česká republika hlasování zdrží, spekulovalo několik zahraničních zpravodajských webů. Například server arabstoday.net napsal, že Česko se zřejmě americkému tlaku podrobí.

Je to výprask pro Spojené státy americké, protože na jejich stranu se ve skutečnosti postavilo devět států. (…) Mezinárodní právo musí dodržovat všichni, tedy i Spojené státy, a Donald Trump řekl, že ne.
Vojtěch Filip
předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny
Myslím si, že není na nikom, aby radil, která země má mít kde ambasádu a už vůbec ne radit Izraeli, co může nebo nemůže mít jako své hlavní město.
Alexandr Vondra
ředitel Centra transatlantických vztahů, CEVRO Institut

Ze států EU se vedle Česka hlasování zdržely Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Polsko a Rumunsko. Naopak Slovensko rezoluci OSN, odsuzující USA za Jeruzalém, podpořilo. Proti návrhu rezoluce žádný z unijních států nehlasoval.

Nahrávám video
Události, komentáře k rezoluci Rady bezpečnosti OSN s Vojtěchem Filipem a Alexandrem Vondrou
Zdroj: ČT24

Turecký ministr zahraničí komentoval výsledek hlasování slovy, že se ukázalo, že „důstojnost a svrchovanost nejsou na prodej“. Dále pak vyzval USA, aby opustily od uznání Jeruzaléma jako metropole Izraele.

Spojené státy ocenily státy, které hlasovaly proti nebo se zdržely

„Oceňujeme ty země, které se v OSN nesnížily k nezodpovědné cestě,“ napsala na Twitteru americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová. V tweetu rovněž uvedla výčet devíti zemí, které hlasovaly proti rezoluci, a 35 států, které se zdržely. Haleyová před hlasováním varovala, že Spojené státy si budou chování zemí pamatovat, až od nich dostanou žádost o poskytnutí finanční pomoci.

Tento postoj Washingtonu kritizoval íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který jej označil za gaunerské vydírání. Na Twitteru napsal, že Valné shromáždění OSN dnes řeklo 'ne' nátlaku Trumpova režimu.

Návrh rezoluce předložily společně Jemen s Tureckem. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že veškerá rozhodnutí týkající se statusu Jeruzaléma jsou neplatná, pokud nejsou ve shodě s příslušnými rezolucemi OSN. Dokument rovněž vyzývá všechny státy, aby do Jeruzaléma nepřesouvaly svá velvyslanectví.

Trump k přípravě přestěhování ambasády vydal pokyn tento měsíc. Očekává se, že přemístění velvyslanectví může trvat i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...