Washington hodlá přesunout ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma do konce roku 2019. Před izraelským parlamentem to oznámil americký viceprezident Mike Pence. Americký prezident Donald Trump v prosinci loňského roku uznal Jeruzalém jako izraelské hlavní město a oznámil svůj záměr přesunout tam americkou ambasádu z Tel Avivu. Pence je v Izraeli na návštěvě, během které se už setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael anektoval v roce 1967 bez schválení mezinárodního společenství, zatímco izraelská vláda považuje Jeruzalém za nedělitelný.
„V nadcházejících týdnech naše administrativa učiní kroky, které povedou k plánovanému otevření americké ambasády v Jeruzalémě před koncem příštího roku,“ řekl v projevu Pence.
„Jeruzalém je hlavní město Izraele a prezident Donald Trump pověřil americké ministerstvo zahraničí, aby se začalo připravovat na přesunutí naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ dodal, aniž upřesnil konkrétní datum otevření zastupitelského úřadu. Pence zároveň vyzval Palestince, aby se vrátili k mírovým rozhovorům s Izraelem.
Arabští zákonodárci v izraelském parlamentu museli být vykázáni, protože Pence na začátku jeho projevu provokovali. Hlavní arabská strana před jeho projevem informovala, že jej bude bojkotovat. „Mír je možný pouze skrze dialog,“ řekl Pence s tím, že USA nikdy neučiní krok, který by byl pro Izrael bezpečnostní hrozbou.
Na okupovaném Západním břehu Jordánu se mezitím konaly protesty proti Pencově návštěvě. Hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát pak označil Pencovo prohlášení za „dárek pro extremisty“.
Napětí provázelo Pencovu návštěvu Egypta i Jordánska
Palestinská samospráva se v reakci na Trumpovo rozhodnutí uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele rozhodla Pencovu návštěvu bojkotovat a oznámila, že USA svým rozhodnutím dokázaly, že nemohou hrát roli nestranného zprostředkovatele.
Trumpovo rozhodnutí rozhněvalo také mnoho arabských lídrů. Napětí bylo zjevné například, když se Pence v sobotu sešel s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím či když v neděli hovořil s jordánským králem Abdalláhem II. Egypt i Jordánsko jsou totiž blízkými spojenci USA, ale rozhodnutí o Jeruzalémě vnímají jako kontraproduktivní.
Rozhodnutí o přesunu americké ambasády kritizovalo i Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan v prosinci v reakci uvedl, že chce otevřít tureckou ambasádu ve východním Jeruzalémě jako hlavním městě palestinského státu. V reakci na Trumpův krok vyzval muslimské vůdce k uznání Jeruzaléma za palestinské hlavní město.
Krok Spojených států naopak našel odezvu v Guatemale. Guatemala v prosinci oznámila, že taktéž přesune svou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Abbás vyzval EU k uznání palestinského státu
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás po prosincovém rozhodnutí Bílého domu oznámil, že se s představiteli USA nesejde. V pondělí v Bruselu vyzval země EU k rychlému uznání palestinského státu. Před jednáním s ministry zahraničí osmadvacítky zdůraznil, že takový krok by „otevřel dveře míru“ a pomohl Palestincům udržet si naději, že se míru skutečně dočkají.
„Evropskou unii vnímáme jako skutečného partnera a přítele,“ prohlásil Abbás s tím, že mezi uznáním Palestiny a obnovou mírových rozhovorů není žádný rozpor.
Šéfka Evropské diplomacie Federica Mogheriniová ujistila Abbáse o pokračující podpoře ze strany Unie, a to včetně podpory finanční a peněz pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Této organizaci, která působí v táborech v oblasti, své příspěvky snižují Spojené státy. UNRWA už začala omezovat svůj personál v táborech, snižuje například počty učitelů.
Mogheriniová Abbáse ujistila, že EU dál prosazuje řešení vzniku dvou států založené na vzájemné dohodě mezi Izraelem a Palestinci. Stejné stanovisko sdělili ministři zahraničí EU před měsícem také izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Šéfka unijní diplomacie také v Bruselu řekla, že EU pokládá za nelegální další budování osad na palestinských územích.
Zásadní částí diskuse bude rozpolcenost samotných Palestinců, kdy Abbásův Fatah ovládá Západní břeh Jordánu, v Pásmu Gazy je však u moci konkurenční hnutí Hamás.
„Jsme odhodláni znovu sjednotit naše lidi a naši zemi, abychom dosáhli jednotného a spojeného státu, jednotné legislativy a jednotné legitimní armády,“ poznamenal v Bruselu Abbás. Jen takový vývoj podle něj umožní reálnou existenci palestinského státu na Západním břehu a v Pásmu Gazy a s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem.
