K Trumpovi se připojí Guatemala. Velvyslanectví chce nově v Jeruzalémě

Guatemala přesune svou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, rozhodl prezident Jimmy Morales. Pokyn k přípravě stěhování vydal poté, co stejný krok oznámil americký prezident Donald Trump. Spojené státy kvůli tomu čelí kritice nejen na Blízkém východě, ale i na půdě OSN.

Morales na Facebooku napsal, že se rozhodl ambasádu přestěhovat poté, co si promluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem. Kdy tak učiní, ale není jasné. „Další státy uznají Jeruzalém (jako hlavního město Izraele) a oznámí přesun své ambasády. Učinila tak již druhá země a já opakuji: toto je pouhý začátek,“ reagoval Netanjahu.

Deník The Times of Israel citoval náměstkyni izraelského ministra zahraničí Cipi Hotovelyovou, podle níž se k obdobnému kroku chystá dalších nejméně deset zemí. Státy, s nimiž Izrael vede o možném přesunu ambasád rozhovory, ale Hotovelyová nejmenovala. Podle místní televize se přestěhování svého velvyslanectví chystá ohlásit Honduras. S touto zemí má Izrael velmi blízké vztahy.

Předseda izraelského parlamentu Juli Edelstein řekl, že o přesunu ambasád s ním mluvili šéfové parlamentů dvou dalších zemí. Zpravodajský server Walla uvedl, že podporu tomuto záměru vyjádřili zástupci Slovenska a Rumunska a ve svých zemích pracují na jeho uskutečnění.

The Times of Israel píše, že také „Česká republika uznala západní Jeruzalém“ jako hlavní město Izraele. Prezident Miloš Zeman se nedávno sice vyslovil pro přesun českého velvyslanectví, premiér Andrej Babiš je ale proti. Evropská unie trvá na tom, že Jeruzalém by měl být hlavním městem Izraele i Palestiny. 

Americký prezident Donald Trump uznal v prosinci Jeruzalém jako hlavní město Izraele, čímž ustoupil od dlouholeté politiky USA a pobouřil jak arabský svět, tak i svoje západní spojence. Přesun ambasády ale zatím odložil o půl roku, jak Washington činil i v předchozích letech.

Guatemala hlasovala proti rezoluci odsuzující Trumpův krok

Ve čtvrtek Valné shromáždění OSN přijalo nezávaznou rezoluci, která odsuzuje rozhodnutí Spojených států uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. Pro návrh hlasovalo 128 zemí, proti bylo devět včetně Guatemaly, 35 států včetně České republiky se zdrželo.

Trump před hlasováním pohrozil, že státy, které budou proti Washingtonu hlasovat, přijdou o americkou finanční podporu. Guatemala je přitom příjemcem velké finanční podpory USA, upozornila agentura Reuters.

Netanjahu se po Trumpovu kroku hodně mezinárodně angažuje, aby i další země uznaly Jeruzalém za izraelskou metropoli. Při příležitosti Vánoc vydal na Twitteru poselství na pro turisty mířící na posvátná křesťanská místa – „vítejte v izraelském hlavním městě Jeruzalémě,“ uvedl mimo jiné. Evropskou unii ale při návštěvě Bruselu nepřesvědčil.

Katolický zástupce v Betlémě znovu kritizoval Trumpa

Trumpa kritizoval za jeho rozhodnutí v rámci půlnoční mše v Betlémě římskokatolický administrátor jeruzalémského patriarchátu Pierbattista Pizzaballa. „Jeruzalém je městem míru. Nemůže ale být míru, pokud je jedna strana vyloučena,“ zdůraznil Pizzaballa s poukazem na to, že o vyhlášení města za svou metropoli usilují i Palestinci pro svůj budoucí samostatný stát.

Pizzaballa řekl, že je nadále nutné se opírat o zásadu, která zdůrazňuje, že Jeruzalém musí být městem „dvou národů a tří náboženství“. „Modleme se za Jeruzalém,“ řekl zdůraznil v přítomnosti palestinského vůdce Mahmúda Abbáse.

Radikální hnutí Hamás, které od roku 2007 ovládá Pásmo Gazy, po Trumpově prohlášení vyhlásilo další intifádu, tedy povstání proti Izraeli. Sám Abbás prohlásil, že USA se tímto krokem diskvalifikovaly jako prostředník mírového procesu na Blízkém východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...