Budou členské státy Unie nakupovat vojenské vybavení společně? EK chce obranný fond

Peníze z evropského rozpočtu by mohly být poprvé využity také na nákup vojenského vybavení členských zemí. Evropská komise totiž přišla s návrhem na zřízení Evropského obranného fondu, který by členským státům Unie kromě jiného pomáhal se společnými nákupy například bezpilotních prostředků, satelitních komunikací či vojenských vrtulníků.

Plán na vznik fondu, který je určen také na podporu výzkumu, předpokládá po roce 2020 roční obranné a bezpečnostní investice v Evropě okolo 5,5 miliardy eur (přes 148 miliard Kč).

„Fond bude katalyzátorem silného evropského obranného průmyslu,“ řekl novinářům místopředseda Evropské komise pro růst a konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

Komise zároveň členským zemím nabídla k diskusi různé možnosti rozvoje evropské spolupráce v bezpečnosti a obraně.

  • Evropské země o svých obranných výdajích uvažují mimo jiné v souvislosti s tlakem, který na ně v rámci NATO vyvíjejí Spojené státy. Ty trvají na konkrétních plánech, jak se alianční země dostanou v příštích letech k obranným výdajům ve výši dvou procent svého hrubého domácího produktu.

Fond EDF by měl podpořit formou spolufinancování spolupráci členských zemí EU při pořizování obranné techniky a technologií.

Komise pro roky 2019 a 2020 počítá se spolufinancováním celkem ve výši 500 milionů eur, po roce 2020 pak miliardou eur ročně. Program by měl doplnit národní financování, které Komise předpokládá několikanásobně vyšší a celkové investice do společných obranných a bezpečnostních nákupů by tak podle ní měly dosáhnout pěti miliard eur každý rok.

Druhým pilířem fondu bude podpora investic do vědy a výzkumu v bezpečnosti a obraně, především v oblastech, které členské země EU pokládají za prioritní, například elektronice, šifrovacím softwaru či robotice. Do konce roku 2019 počítá Komise s příspěvkem 90 milionů eur, na rok 2017 už bylo přiděleno 25 milionů eur.

Ušetříme a budeme akceschopnější, věří Komise

Kooperace zemí EU v oblasti obranných výdajů má podle Komise ekonomickou logiku. Nedostatečná spolupráce v této oblasti podle unijní exekutivy znamená dodatečné náklady mezi 25 až 100 miliardami eur ročně.

Unijní exekutiva také připomněla, že roztříštěnost v této oblasti vede k duplicitám a snižuje schopnost společného nasazení sil různých zemí.

V EU existuje 178 různých zbraňových systémů proti 30 ve Spojených státech. Země unie používají 17 typů tanků, zatímco USA jeden. „V Evropě máme víc výrobců vrtulníků než vlád schopných je koupit,“ upozornila Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 42 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.