Žalobce Miroslav Stoklásek navrhl v olomoucké kauze Vidkun tři podmíněné tresty a pětiletý trest vězení. Nejvyšší trest žádá pro bývalého krajského policejního náměstka Karla Kadlece. V kauze kromě něj čelí obžalobě podnikatel Ivan Kyselý, kterému Kadlec podle obžaloby vynášel informace z trestních spisů, tehdejší šéf hospodářské kriminálky Radek Petrůj a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). U všech se podle žalobce korupce prokázala. Všichni ale vinu popírají, závěrečné řeči pokračují obhajobou, případ má soud nařízen i ve čtvrtek.
„U Karla Kadlece je míra na žalovaném jednání nejvyšší, týká se jej celá obžaloba, jednal tak, jak by policisté nikdy jednat neměli,“ uvedl Stoklásek. Navrhl pro něj nepodmíněný trest při spodní hranici trestní sazby, která činí pět až 12 let.
Kyselému navrhl tříletý trest s podmíněným odkladem na pět let, Rozbořilovi dvouletý podmíněný trest se zkušební dobou tří let a peněžitý trest 50 až 100 tisíc korun. Pro Petrůje žádá tříletý trest s podmínkou na čtyři roky.
Vynášení informací z policejních spisů
Podle žalobce se prokázalo, že Kadlec soustavně, dlouhodobě a záměrně poskytoval informace z trestních řízení, které měly být utajeny, známému olomouckému podnikateli Kyselému.
„Šlo o informace z trestních věcí vedených u krajského policejního ředitelství, které získával od obžalovaného Petrůje, ale i o informace z dalších trestních řízení z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality či dílčí informace od Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Tyto informace získával bez právního důvodu, neměl na ně nárok a získával je pokoutně,“ uvedl Stoklásek.
Podle žalobce je předával s vědomím, že Kyselý je předá dalším osobám, jako byl náměstek olomouckého primátora Martin Major (ODS) a hejtman Rozbořil. Stoklásek dodal, že z důkazů vyplývá, že byly předávány i bývalému ministrovi vnitra Ivanu Langerovi, blízkému příteli Kyselého. Ten však v případu obžalován není.
Kadlec tvrdí, že informace od Kyselého naopak získával
Žalobce odmítl, že by v Kadlecově případě šlo o „brilantní operativní činnost“, kdy informace naopak od Kyselého získával, jak se obžalovaný po celou dobu procesu hájí. Podle krajského policejního ředitelství nebyl Kadlec evidován jako řídicí policista, neměl přiřazené číslo jako operativec a ani mu nebyl přidělen sběrný spis.
„Jeho prvotním motivem nebylo získání majetkového prospěchu, Kadlec neprahl po penězích, ale po funkci a vlivu. Měl o sobě velmi vysoké mínění, chtěl dosáhnout vysoké kariérní pozice,“ uvedl žalobce s tím, že za své postavení byl zavázán Kyselému, Rozbořilovi, případně Langerovi.
Petrůj prý věděl, k čemu informace slouží
Vina se podle státního zástupce prokázala i u obžalovaného Petrůje. „Byl podřízeným pana Kadlece a musel mu z titulu poskytovat informace. Jsem však vnitřně přesvědčen o tom, že jsou důkazy o tom, že věděl, k čemu tyto informace slouží a jak jeho nadřízený jedná – přesto takto postupoval a neučinil proti tomu žádné kroky,“ uvedl.
Poukázal na to, jak Kadlec s Petrůjem odcházeli na balkon, aby je nikdo neslyšel. I to zachycují odposlechy, které hrají v kauze důležitou roli. Vina se podle něj prokázala i v případě Rozbořila, v kauze týkající se dotací při stavbě jezdeckého areálu v Olomouci-Lazcích odposlechy podle něj potvrzují jeho osobní zájem na vyšetřování i nabídnutí úplatku Kadlecovi.
Vidkun podle obžaloby postihuje vynášení informací z devíti trestních kauz. Rozbořil je obžalován z podplácení, Kadlec z přijetí úplatku a společně s Petrůjem čelí také obžalobě ze zneužití pravomocí. Podnikatel Kyselý je obžalován z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Za zneužití pravomocí je sazba tři až deset let, za přijetí úplatku pět až 12 let a za podplácení jeden rok až šest let.
