Olomoucký vrchní soud výrazně zvýšil trest majiteli fotovoltaické elektrárny Petrovice u Borovan na Českobudějovicku Danielu Exnerovi z původně podmíněného trestu na 5,5 roku vězení. Muže odvolací soud potrestal kvůli podvodu v souvislosti se zapojením elektrárny do distribuční sítě před koncem roku 2010 kvůli výhodné výkupní ceně elektřiny, ačkoliv nebyla podle soudu dokončená.
Předsedovi představenstva společnosti Danielu Exnerovi krajský soud původně uložil tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let, trest zákazu činnosti na pět let a peněžitý trest dva miliony korun. Odvolací soud trest muži zvýšil, zákaz činnosti i peněžitý trest mu potvrdil. „Ke změně došlo z toho důvodu, že podle Vrchního soudu v Olomouci nebyly dány důvody pro mimořádné snížení trestu pod spodní hranici,“ řekl mluvčí soudu Stanislav Cik.
Ve stejné kauze už v září soud potvrdil podmíněný trest vedoucí stavebního úřadu v Borovanech Tamaře Hlávkové, která byla odsouzena za zneužití pravomoci úřední osoby. Úřednici soud rovněž uložil čtyřletý zákaz činnosti a peněžitý trest sto tisíc korun. V červnu vrchní soud v tomto případu výrazně zpřísnil trest zástupci stavební firmy Marku Klimešovi z podmínky na pět let vězení. Potvrdil mu i pětiletý zákaz činnosti a pokutu milion korun. Soud potrestal rovněž revizního technika Tomáše Goldmanna tříletým podmíněným trestem, soud mu na sedm let zakázal činnost a uložil navíc pokutu čtyři sta tisíc korun.
Elektrárna nebyla dokončená, omezeně fungovala další rok
Podle obžaloby podepsali Exner a Klimeš nepravdivý předávací protokol, ačkoli věděli, že elektrárna nebyla dokončená ani zčásti, a věděli, že protokol bude podkladem pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Goldmann jako revizní technik podle soudu sepsal nepravdivou zprávu o revizi a uvedl, že zařízení je schopné bezpečného provozu, ačkoliv nebylo dokončené a s omezeným výkonem fungovalo až do 28. února 2011.
Hlávková pak podle obžaloby jako vedoucí stavebního úřadu v Borovanech vydala rozhodnutí k předčasnému užívání stavby a v protokolu uvedla nepravdivé informace. Za dvacet let provozu a garantovaných cen byla škoda obžalobou spočítaná na sto šedesát milionů korun, dotyčným původně hrozil až desetiletý trest.
Obžalovaní vinu popírali, tvrdili, že neexistují žádné důkazy o tom, že by jednali vědomě s úmyslem poškodit ERÚ. Podle žalobce měl však soud k dispozici masivní důkazy o skutečném stavu rozestavěné solární elektrárny v klíčovém období, kdy byly předkládány dokumenty ERÚ k licenčnímu řízení.
Vrchní soud se případem zabýval podruhé. Krajský soud nejprve v prosinci 2017 čtveřici obžalovaných zprostil obžaloby, podle rozsudku jejich jednání nebylo trestným činem. O rok později však odvolací soud na základě odvolání žalobce rozsudek zrušil a vrátil zpět krajskému soudu.
