Za podvod se solární elektrárnou u Borovan si zástupce firmy odsedí pět let, soud mu zvýšil trest

Olomoucký vrchní soud zpřísnil trest Marku Klimešovi za podvod se solární elektrárnou u Borovan na Českobudějovicku. Místo podmínky zástupce stavební firmy stráví pět let ve vězení. Revizní technik Tomáš Goldmann si odpyká tříletý podmíněný trest. Podle rozsudku se muži dopustili podvodu při zapojení elektrárny do distribuční sítě před koncem roku 2010 kvůli výhodné výkupní ceně elektřiny, ačkoliv věděli, že elektrárna nebyla dokončená. Za dvacet let provozu a garantovaných cen je škoda spočítaná na 160 milionů korun. Obžalovaným původně hrozil až desetiletý trest.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Drahoslav Ramík

Goldmann si podle úterního pravomocného rozsudku za pomoc k podvodu odpyká tři roky s podmíněným odkladem na pět let, soud mu rovněž na sedm let uložil zákaz činnosti a finanční trest 400 tisíc korun. Úterního soudu se neúčastnil. Klimešovi kromě zpřísněného pětiletého trestu soud potvrdil pětiletý zákaz činnosti a peněžitý trest ve výši milion korun.

„U obžalovaného Klimeše jsme se ztotožnili s odvoláním státního zástupce a shledali jsme uložený trest jako nepřiměřeně mírný,“ uvedla soudkyně vrchního soudu.

V případu je souzen také majitel elektrárny Daniel Exner a Tamara Hlávková ze stavebního úřadu v Borovanech. Kvůli jejich nepřítomnosti byl v úterý jejich případ vyloučen k samostatnému projednání.

Podle obžaloby podepsali Exner a Klimeš nepravdivý předávací protokol, ačkoli věděli, že elektrárna nebyla dokončená ani zčásti, a věděli, že protokol bude podkladem pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Záměrně tak podle obžaloby uvedli úřad v omyl.

Goldmann jako revizní technik sepsal podle obžaloby nepravdivou zprávu o revizi a uvedl, že zařízení je schopné bezpečného provozu, ačkoliv nebylo dokončené a s omezeným výkonem fungovalo až do 28. února 2011. Hlávková pak podle obžaloby jako vedoucí stavebního úřadu v Borovanech vydala rozhodnutí k předčasnému užívání stavby a v protokolu uvedla nepravdivé informace.

Klimeš u úterního soudu tvrdil, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by jednal vědomě s úmyslem poškodit ERÚ. Zdůraznil, že stavbu nedozoroval ani se na ní nevyskytoval. Vinu popřel i Goldmannův obhájce.

Žalobce Petr Šereda byl naopak o vině obou přesvědčen, u Klimeše navíc žádal přísnější trest. Uvedl, že soud měl k dispozici masivní důkazy o skutečném stavu rozestavěné solární elektrárny v klíčovém období, kdy byly předkládány dokumenty ERÚ k licenčnímu řízení. Obhajobu Klimeše, že o ničem nevěděl, považuje za absurdní, stejně tak je podle něj jasně dána i odpovědnost Goldmanna.

Škoda 160 milionů korun

Do konce roku 2013 činila podle spisu škoda energetické společnosti E.ON 43 milionů korun, za 20 let provozu by podle státního zástupce dosáhla 160 milionů korun. Jde o rozdíl mezi garantovanou výkupní cenou a výkupní cenou elektřiny z elektráren zapojených po 31. prosinci 2010.

Vrchní soud se případem zabýval podruhé. Krajský soud totiž poprvé svým rozsudkem v prosinci 2017 čtveřici zprostil obžaloby. Podle rozsudku jejich jednání nebylo trestným činem. O rok později však odvolací soud na základě odvolání žalobce rozsudek zrušil a vrátil zpět krajskému soudu.