Na Zlínsku hrozí rozšíření afrického moru prasat mimo vysoce rizikovou oblast. Mohou za to zvířata, která dokázala chorobu přežít a jsou pravděpodobně jejími přenašeči. Udržení nákazy afrického moru prasat na malém území by bylo podle zahraničních odborníků, kteří se v Luhačovicích účastní odborného semináře, unikátní a je tak velmi pravděpodobné, že se bude šířit dál. Stejně jako například v Lotyšsku nebo Polsku.
Situace v souvislosti s africkým morem prasat se v uplynulých dnech výrazně zhoršila a je vůbec nejvážnější od vypuknutí nákazy letos v červnu. Na mezinárodním odborném semináři v Luhačovicích to řekl předseda komise pro zahraniční spolupráci Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Ježek.
Virus AMP je aktivní a šíří se dál
Virus je podle něj v populaci černé zvěře nadále aktivní a šíří se. Mohou za to mimo jiné zvířata, která dokázala chorobu přežít a nyní jsou pravděpodobně jejími přenašeči. „Je to podle našeho názoru velká část, která může zajistit přenos nemoci z oblasti ohraničené ohradníky,“ vysvětlil předseda komise pro zahraniční spolupráci Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Ježek. V ohnisku nákazy bylo dosud odloveno 143 prasat a dalších 43 odchyceno do klecí. Zatímco v září se mezi takto ulovenými a odchycenými divočáky objevil pouze jeden nakažený jedinec, na začátku listopadu už jich bylo 15.
Zvířata začala migrovat kvůli páření
Riziko přenosu podle něj zvyšuje říje černé zvěře, která v těchto dnech začíná. Samci jsou při hledání říjných bachyní schopni překonávat několikakilometrové vzdálenosti. „Existuje velká pravděpodobnost, že divočáci opustí ohraničený prostor, což bude mít za důsledek rozšíření zamořené oblasti,“ varoval Miloš Ježek.
Aktuálně je proto podle něj nejvhodnější doba k intenzivním odstřelům divočáků v ohnisku nákazy i v jejím okolí. Populaci černé zvěře uvnitř ohradníků je podle něj reálné snížit na absolutní minimum do konce roku. Odstřel kromě myslivců už tři týdny zajišťují i policejní odstřelovači, kteří už ulovili přes 50 divočáků. Aktuálně se podle Miloše Ježka pohybuje ve vysoce rizikové oblasti 50 až 60 divokých prasat.
Udržet nákazu na malém území je téměř nemožné
„Dosavadní udržení nákazy afrického moru prasat na relativně malém území na Zlínsku je unikátní,“ řekla na semináři v Luhačovicích Linda Dombrowska, členka rady Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU. V Lotyšsku, odkud pochází, se nákaza objevila v roce 2014 a v zemi se nadále šíří. Dalšímu rozšíření afrického moru prasat do dalších oblastí podle ní nejspíše nebude možné zabránit ani v Česku.
Zatímco do Pobaltí nebo Polska zavlekla nákazu migrující černá zvěř z Ruska a Běloruska, do ČR se pravděpodobně dostala působením lidské činnosti. Jednou z možností podle myslivců a veterinářů je, že ji na Zlínsko někdo zavlekl úmyslně. „Výhodou České republiky bylo, že jste měli obrovský náskok a mohli jste využít zkušenosti z jiných zemí. V Lotyšsku se nákaza šířila velmi rychle,“ řekla Dombrowska.
Dombrowska: Lidský faktor představuje velké nebezpečí
Právě lidský faktor představuje podle Dombrowské velké nebezpečí pro další šíření choroby. „Že někdo nemoc někam dále zavleče, je riziko, které nejste schopni eliminovat. Důležité je, aby byli myslivci informovaní a situaci sledovali. Pochopitelně Evropská unie vám pomůže, ale tomu rozšíření se skutečně zabránit nedá,“ řekla odbornice. Choroba tedy není podle Dombrowské pouze problémem myslivců a zemědělců, ale celé společnosti.
Do lesů, polí a na polní cesty ve vysoce rizikové oblasti na Zlínsku mají lidé nadále zakázaný vstup. První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na okraji Zlína. Chorobu přenášejí volně žijící zvířata. Pro lidi není nebezpečná, může se však přenést do chovů prasete domácího.
