Vraní hory na Trutnovsku jsou dalším místem v Královéhradeckém kraji, kde byla potvrzena reprodukce vlků ve volné přírodě. Na česko-polském pomezí mezi Broumovskou vrchovinou a Krkonošemi žije trvale asi pět vlků, uvedl spolupracovník Hnutí Duha Jan Koranda.
První novodobé trvalé výskyty vlků byly v hradeckém kraji po více než dvou stech letech potvrzeny v roce 2015 na Broumovsku, v létě 2016 tam mláďata zachytila fotopast. Od té doby jejich počet roste.
„S největší pravděpodobností populace ve Vraních horách pochází právě z Broumovska. Vlci se sem přesunuli nejpozději koncem roku 2017 a letos na jaře tu vyvedli mladé. Předpokládáme, že asi dva vlci z původní broumovské smečky zůstali v oblasti Broumovských stěn,“ řekl ČTK Koranda.
Několikrát do měsíce vyráží v rámci takzvaných vlčích hlídek do terénu, aby v oblasti monitoroval jejich výskyt. Hledá trus, srst, ulovená zvířata, kontroluje fotopasti a v zimě stopy ve sněhu. Když narazí na stopy, přes navigaci je zaznamená do mapy, změří, vyfotí, případně sebere vzorky pro zjištění DNA.
Reportéry ČTK ve čtvrtek 13. září ve Vraních horách doprovodil na takzvané vlčí shromaždiště – místo, kde se letošní vlčata narodila a dospělí jedinci se o ně několik měsíců starali. Vlčí shromaždiště nešlo přehlédnout. Na palouku se po zemi válely okousané plastové lahve, ohlodané kosti divokých zvířat a vlčí trus.
Výskyt vlků potvrdily i záznamy z fotopastí v okolí místa. „To je letošní vlče, už je docela veliké, záznam je z 21. srpna,“ okomentoval Koranda záznam z fotopasti.
Letos 10. června při kontrole jedné z nich nedaleko odtud dokonce na vlky narazil. „Několik vteřin mě pozorovali a pak utekli. Byl to nezapomenutelný zážitek, jednoho se mi podařilo vyfotit,“ řekl ČTK.
Podle něj se lidé nemusí bát. „Pro člověka vlk nebezpečný není, u psů může být problém. Pokud by se někomu zaběhl, nemusel by setkání s vlkem přežít. Vlk považuje psa za konkurenta,“ upozornil Koranda.
Podle expertů se mohly zkřížit dva druhy vlků
Vlci v hradeckém kraji pocházejí z Lužice z polsko-německého pomezí a patří k takzvané populaci nížinných vlků. Vědci nyní zkoumají, jestli jejich výskyt v horském prostředí v Královéhradeckém kraji neznamená jejich zkřížení s karpatskými, kteří se vyskytují naopak převážně v horách.
V posledních letech totiž přibývá pobytových stop i ve východních Krkonoších. „Vlci z Vraních hor mohou zabíhat do východních Krkonoš i na Broumovsko. Nemáme zatím důkaz, že by v Krkonoších žila další smečka,“ dodal Koranda.
Letos v červnu fotopast na Rýchorách, nedaleko od Vraních hor, zachytila mladého jedince. Začátkem srpna chovatel našel v ohradě ovcí u Vrchlabí živou vlčici. Podle Korandy, ale s zřejmě nebyla ze smečky z Vraních hor.
Odborníci ji pak pustili na svobodu, ale poté, co vešla do restaurace jednoho z krkonošských hotelů, odchytili ji a později ji museli veterináři kvůli podezření na vzteklinu utratit. Výsledky genetické analýzy ukázaly, že šlo o samici čistokrevného vlka, testy vyvrátily podezření, že měla vzteklinu.
