Psy a vlky od sebe dělí 15 tisíc let evoluce. Z hlediska dějin planety a živočišných druhů je to krátká doba, ale zdá se, že to bohatě stačí na to, aby mezi dvěma příbuznými druhy zvířat vznikly zásadní rozdíly.
Jak moc se psi liší od vlků? Vědci odchovali vlčata jako štěňata a otestovali to
Když se vlčata odchovají stejným způsobem jako štěňata, tedy v lidské společnosti, projevují vůči člověku stejnou náklonnost jako psi. Tento vztah jim vydrží i do dospělosti; v blízkosti lidí se navíc cítí poměrně příjemně, jen občas projevují větší míru strachu než psi. Výsledky velké studie tohoto fenoménu zveřejnil vědecký časopis Royal Society Open Science.
Psi a vlci se od sebe ale zásadně liší. Ani ne tak anatomicky, ale ještě mnohem více po stránce „psychické“. Psi si totiž v průběhu soužití s lidmi vyvinuli extrémní vztah k našemu druhu. Existují například studie, které na základě mozkových skenů prokázaly, že psi se s lidmi cítí příjemněji než s příslušníky vlastního živočišného druhu.
Vlci jsou jiní, než jsme mysleli
Věda se dlouho domnívala, že vlci nejsou schopní socializace s lidmi – měli na to být příliš divocí. Vztah mezi vlky a psy ale vědci i nadále intenzivně zkoumají, je totiž klíčem pro pochopení toho, jak se domestikovali psi.
Vlci se po 150 letech vrátili i na Broumovsko (zdroj: ČT24)
Nový výzkum maďarských etologů prokázal, že rozdílů mezi psy a vlky je zřejmě méně, než jsme si doposud mysleli. Respektive, že už vlci v sobě mají řadu vlastností, které se později projevily po domestikaci u psů.
Tato studie trvala několik let: skupina dobrovolníků v jejím rámci musela vychovávat vlčata stejným způsobem, jako předtím odchovali psy. V průběhu experimentu pak vědci testovali, jak silné je pouto mezi vlkem a jeho lidským pánem.
Měřili řadu projevů této vazby v různých věkových intervalech. Zajímalo je, jak vlci zdraví lidské návštěvníky čtyř typů: jejich majitele; lidi, které dobře znali; lidi, které viděli jen jednou a lidi, které neviděli nikdy.
Vlk si na člověka zvykne
Ukázalo se, že šestiměsíční vlčata zdravila všechny lidi, které potkala, zcela vřele a přátelsky. Ve věku 12 a 24 měsíců vlci zdravili své majitele a dobré známé stejně intenzivně, ale vůči méně známým a zcela neznámým se chovali už mnohem zdrženlivěji. Pokud se vlčata setkala s naprostými cizinci, projevovala mnohem více obav – krčila se a projevovala všechny syndromy strachu.
Přitom se u všech experimentů příliš nelišilo chování vlků, pokud na člověka reagovali sami, anebo byli ve společnosti dalších vlků. Vědci nezkoumali starší vlky než dvouleté, ale protože šelmy v tomto věku mají většinu znaků dospělého jedince, je podle autorů studie pravděpodobné, že jim náklonnost k lidem vydrží až do plně dospělého věku.
Vlci ale také projevují řadu velmi sociálního chování a inteligence, jaké nejsou schopní ani šimpanzi. Dokáží například sledovat lidský pohled a dívat se tak na místo, kam míří člověk. Stejně tak rozumí lidským gestům, například ukazování prstem na nějaké konkrétní místo – což je značně komplikovaná mentální operace.
Z tohoto výzkumu vyplývá, že již vlci v sobě mají základ psí mentality, tedy všech základních znaků, které byly potřebné pro domestikaci.