Ředitelství silnic a dálnic požádalo o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro první ze tří budoucích úseků Pražského okruhu na severu metropole. Severní část dálničního okruhu chtějí silničáři začít stavět v první polovině příštího desetiletí, kolem Suchdola by se pak mělo začít jezdit v roce 2028 nebo 2029.
ŘSD požádalo o posudek EIA pro severní část Pražského okruhu, hotová má být do deseti let
Pražský okruh se staví již 35 let a je zatím hotový z necelé poloviny. Žádný úsek se ale zatím ani nezačal stavět na severním okraji města, což by se mělo změnit v příštím desetiletí. Severní část okruhu bude sestávat ze tří úseků, Ředitelství silnic a dálnic nyní požádalo o posouzení vlivu na životní prostředí pro první z nich – osmikilometrovou stavbu ze Suchdola k dálnici D8 do Březiněvsi.
Stavba 519 bude komplikovaná, musí překonat Vltavu, k tomu poslouží jeden z osmnácti plánovaných mostů. Přemostění Vltavy by se mělo tyčit zhruba 80 metrů nad hladinou řeky. Šestipruhová dálnice povede územím Suchdola, Prahy 8, Dolních Chaber, Ďáblic, Zdib a Březiněvsi. Silničáři přitom již nepřipouštějí, že by se zvolená trasa mohla změnit – k procesu EIA předložili pouze jednu její variantu.
Té se přitom dlouhodobě brání starostové malých městských částí na severu města. Chtějí, aby Pražský okruh vedl mimo pražské území. Pražský magistrát na jejich popud nechal prověřit možnost posunutí trasy na sever na území Středočeského kraje. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje by to však znamenalo, že by dálnice zabrala dvakrát více cenné půdy a zároveň vyžadovala změnu územních plánů několika obcí. Vedení města proto označilo změnu trasy za nereálnou a odmítlo ji.
SOKP
Podle dokumentace EIA by mohl být úsek okruhu Suchdol–Březiněves zprovozněn již „v posledním kvartálu roku 2028“. Je ale také možné, že se po severní části Pražského okruhu začne jezdit až další rok – oficiálně ŘSD ostatně uvádí, že bude stavba zprovozněna v roce 2029. Na severu města totiž musí vzniknout ještě nejméně jeden další úsek Pražského okruhu, aby měla stavba ze Suchdola na východ vůbec smysl. Především půjde o její propojení se západní částí okruhu u ruzyňského letiště. Oznámení pro EIA zatím ŘSD připravuje a zprovoznění úseku připadá v úvahu v období 2028 až 2029.
Po dokončení obou suchdolských úseků (a zároveň stavby 511 na jihovýchodě Prahy, která se má začít stavět napřesrok) budou na Pražský okruh napojené všechny dálnice od D8 na severu města přes D7, D6 a D5 na západě města a D1 na jihu (v budoucnu i D3) po D11 a D10 na východě. Spojení dálnic D8 a D10 či D11 po okruhu však bude prakticky nepoužitelné – řidiči by museli objíždět celou Prahu po trase dlouhé asi 70 kilometrů.
Pražský okruh – existující a neexistující (červeně) úseky
V roce 2029 by ale ŘSD chtělo otevřít i poslední úsek Březiněves–Satalice na severovýchodě města. Pro něj ale teprve silničáři připravují technickou studii, po které budou následovat další kroky, dokumentace EIA bude zpracována až za dva roky.
- Běchovice – dálnice D1 (stavba 511): zahájení stavby 2022, zprovoznění 2025
- Ruzyně – Suchdol (stavba 518): zahájení 2027, zprovoznění 2029
- Suchdol – Březiněves (stavba 519): zahájení 2027, zprovoznění 2029
- Březiněves – Satalice (stavba 520): zahájení 2026, zprovoznění 2029
- zdroj: ŘSD
Přestože dálniční koncepce počítaly se stavbou okruhu kolem Prahy již za první republiky, jeho stavba nezačala ve 30. ani 60. letech, kdy se opakovaně zahajovala stavba dálnice z Prahy do Brna a dále na Slovensko. V 60. letech se ostatně v Praze počítalo s alternativním řešením průjezdu městem – tzv. roštovým systémem, tedy kapacitními magistrálami procházejícími napříč městem ve směrech sever–jih i západ–východ.
K plánovanému okruhu doplněnému ještě o vnitřní silniční okruh, několik radiál a dvě kapacitní magistrály procházející středem města se projektanti vrátili v 70. letech. První úseky vnějšího okruhu byly zprovozněny v letech 1983 (na západě Prahy) a 1993 (na východě), vzniklo i torzo jedné z magistrál a začal se stavět i vnitřní okruh. Ten je dnes hotový asi ze dvou třetin, chybí jeho východní a severovýchodní část, což se z velké části překrývá s chybějícími úseky vnějšího okruhu.
