Dostavba vnitřního okruhu Prahy je součást „ceny“, kterou neformálně stanovil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) za to, že umožní vznik vládní čtvrti v Letňanech. Pokud by stát městskou investici skutečně zaplatil, šlo by o několikanásobek ceny samotné čtvrti. Město argumentuje tím, že pokud by čtvrť vznikla, byl by okruh bezpodmínečně nutný, aby na severovýchodě Prahy nezkolabovala doprava. Stát by navíc měl ve vlastní režii dokončit i vnější okruh, to však bude ještě náročnější než v případě okruhu vnitřního.
Zaplacení okruhu jako „cena“ za pozemky pro vládní čtvrť
5 minut
UDÁLOSTI: Pražské vedení upřesnilo podmínky, za jakých je ochotno jednat o vládní čtvrti
Aby nemusela jezdit auta pražským centrem, počítá město dlouhodobě s výstavbou dvou okruhů – vnitřního, který obkrouží širší centrum, a vnějšího vedoucího po okraji Prahy, částečně i územím Středočeského kraje.
Zatímco stavba vnějšího Pražského okruhu je věcí státu, vnitřní Městský okruh si musí postavit samo. Stojí ho to desítky miliard, primátor Hřib však chce, aby investici rovněž pokryl stát – výměnou za pozemky pro vládní čtvrť v Letňanech.
„Myslím, že je v zájmu celé země, aby Praha měla odpovídající dopravní dostupnost,“ zdůvodnil Hřib svůj požadavek, který zazněl na jeho středeční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Z Pelc-Tyrolky k Jižní spojce
Součástí Městského okruhu v Praze je zatím Jižní spojka, Barrandovský most, krátký úsek Strakonické ulice, Zlíchovský tunel, Dobříšská ulice, tunel Mrázovka, Strahovský tunel, tři úseky komplexu Blanka – Brusnický, Dejvický a Bubenečský tunel – a Nová Povltavská ulice. Celkem 23 kilometrů, chybí však celá východní část od Povltavské ulice až na místo, kde býval na Jižní spojce tzv. tobogan a kde má v budoucnu vzniknout mimoúrovňová křižovatka.
Dostavba východní části Městského okruhu vyjde podle aktuálních předpokladů na 60 miliard. Je to šestkrát více než suma, se kterou kalkuluje stát pro stavbu samotné vládní čtvrti.
Součástí vnitřního okruhu mají být dva nové tunely – pod Bílou skálou, a především ten, který by měl začít u libeňského nádraží a vést až k nádraží malešickému. Kdyby mělo město okruh zaplatit samo, šlo by o největší investici v jeho historii. Tunelový komplex Blanka stál o třetinu méně.
Dopravní dopady vzniku úřednického komplexu v Letňanech, kam by dojíždělo deset tisíc lidí, bude muset Praha ještě analyzovat, podle mluvčího Institutu plánování a rozvoj Marka Váchy je ale zřejmé, že dostavba Městského okruhu bude předem nezbytná. Jinak by hrozil naprostý kolaps Kbelské ulice, která je již nyní ve špičkách často ucpaná.
Vnitřní a vnější okruh Prahy
Vnější okruh pomůže ještě více. Ale kdy?
Vnitřní okruh by z Kbelské odvedl část projíždějících aut. Další podstatné části, zejména kamionů, by pak vytíženou ulici zbavila dostavba severní části vnějšího okruhu. To je však stále otázka poměrně vzdálené budoucnosti.
Jestliže město chce začít stavět východní část „svého“ okruhu za pět let, stát v té době bude přinejlepším stavět jihovýchodní část dálničního okruhu od dálnice D1 do Běchovic. Dostavba severní části, která by pomohla Kbelské a Letňanům, je spíše otázkou celého desetiletí.
Problémem jsou dlouhodobé spory o trasu, která se nezamlouvá některým městským částem na severu města. IPR čerstvě dokončil rozbor, co by se stalo, kdyby se trasa Pražského okruhu posunula dále od středu města, tedy na území Středočeského kraje, a od nespokojených městských částí se vzdálila. V důsledku by muselo změnit své územní plány 41 obcí. Opakovat by se musela také příprava jihovýchodního úseku okruhu mezi dálnicemi D1 a D11 a jeho součástí by nakonec nebyl ani již existující úsek od Běchovic k Satalicím.
Praha nechce od vlády jen zaplatit silnici
Vládní čtvrť, o které začal hovořit Andrej Babiš v prosinci 2017, když uváděl ministry své první vlády do úřadů na různých místech v centru Prahy, by měla vzniknout na 35 hektarech u stanice metra Letňany. Pozemky zatím patří hlavnímu městu.
Kromě objektů, ve kterých by pracovalo 10 tisíc lidí z devíti resortů, je součástí projektu také rezidenční část s 1300 byty. „Cenou“ za pozemky nemá být pouze financování Městského okruhu, ale také stavba nemocnice u vládní čtvrti. Ta by zabrala 15 hektarů a nabídla 950 lůžek. Konečně žádá město pro své potřeby karlínská kasárna. Do ní by se přestěhovali magistrátní úředníci ze Škodova paláce.
Ačkoli se dohoda mezi Prahou a státem začíná rýsovat, zatím je vše ve stadiu předběžných úvah. Jednání jsou podle primátora Zdeňka Hřiba teprve na začátku. „Nebylo dosud dosaženo žádné konkrétní dohody mezi Prahou a státem, jednání stále pokračují. Čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu,“ poznamenal. Podle premiéra by vláda měla do dvou týdnů písemně upřesnit, co přesně od Prahy žádá.
Vládní čtvrť v Letňanech
Námět pro politický boj
Andrej Babiš navíc bude muset svoji vizi obhájit před politickými konkurenty. Ani ti, které by měl mít v zádech – tedy koaliční sociální demokraté a komunisté, kteří vládu podporují – ji jednoznačně nepodpořili. Poslanec ČSSD a bývalý pražský náměstek pro dopravu Petr Dolínek je například přesvědčen, že by stát měl Městský okruh financovat „bez ohledu na to, zda si to pan primátor vyhandluje nebo ne“.
Poslanec KSČM Jiří Dolejš zase zapochyboval, zda by měla vládní čtvrť ekonomický smysl. „Pan premiér by měl doložit návratnost celé akce,“ zdůraznil.
Bohuslav Svoboda (ODS), který sedí v opozičních lavicích v parlamentu i pražském zastupitelstvu, je potom ještě skeptičtější. „Je to jen mediální a politická bublina, o které nikdo nic neví. Neví, kolik by to stálo, co by se zastavělo,“ míní. Babiš ovšem tvrdí, že se investice vrátí do pěti let.
