Státní zástupce podal odvolání v neprospěch obžalovaných v případu zřícené Trojské látky, které Obvodní soud pro Prahu 7 letos v březnu osvobodil. Obžalobě za nedbalostní obecné ohrožení čelí projektant lávky Jiří Stráský a šéf oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) Antonín Semecký.
Případ zřícené pražské Trojské lávky nekončí. Žalobce se odvolal proti osvobozujícímu rozsudku
Státní zástupce Šimon Vavrečka žádal pro oba muže podmíněné tresty. Po vyhlášení zprošťujícího verdiktu si ponechal lhůtu na rozmyšlenou, zda se odvolá. Nakonec se rozhodl možnost opravného prostředku využít, a věcí se tak bude zabývat ještě pražský městský soud.
Stráského lávka pro pěší spojovala Troju s Císařským ostrovem, denně po ní procházely stovky lidí včetně rodin s dětmi mířících do nedaleké zoo. V prosinci 2017 spadla. Tři muži si při neštěstí polámali kosti nebo obratle. Nejhůře dopadla žena, kterou záchranáři převezli do nemocnice s krvácením do mozku a břicha a se zlomeninami lebky, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti.
Šestasedmdesátiletému Stráskému a o čtyři roky staršímu Semeckému hrozilo dva až osm let vězení. Státní zástupce tvrdil, že doporučení k uzavření lávky měla TSK vydat nejpozději v listopadu 2016, kdy už bylo zjevné jak závažné narušení systému lávky, tak i výrazné riziko kolapsu konstrukce.
Podle něj do lávky zatékalo už od jejího uvedení do provozu v roce 1984, takže pochybil její projektant Stráský. Semecký pak podle žalobce hrubě chyboval, když ze své pozice akceptoval stav lávky jako správný.
Podle obvodního soudu obžalovaní nechybovali
Obvodní soud ale konstatoval, že projekt vysokoškolského profesora Stráského byl bez vad. Semecký lávce podle soudu věnoval nadstandardní péči a TSK činila kroky k tomu, aby byla lávka nadále provozuschopná. Její stav postupně ovlivnily dvě pražské povodně.
Stráský argumentoval mimo jiné tím, že správce lávky sypal na její povrch sůl, což nesměl. Poukazoval také na nevhodné opravy lávky, o nichž ho podle něj nikdo neinformoval. Odmítl, že by v konstrukci předtím byly praskliny. Semecký zdůrazňoval, že žádné z informací, které měl, nesvědčily o nutnosti lávku uzavřít. V době, kdy konstrukce spadla, už navíc osm měsíců nebyl vedoucím příslušného oddělení mostů.
