Dálnice na Vídeň má zelenou, nad D43 je otazník. Schválené zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje mají bílá místa

Zastupitelé Jihomoravského kraje dnes na mimořádném zasedání, dva dny před krajskými volbami, schválili vydání zásad územního rozvoje, které jižní Moravě jako jedinému kraji chyběly. Díky schválení bude možné pokračovat v projektech některých dopravních staveb, které bez plánovacího dokumentu nebylo možné připravovat. Patří mezi ně například dálnice do Vídně nebo obchvaty Břeclavi, Znojma a Mikulova, ale také D55 mezi Břeclaví, Hodonínem a Zlínským krajem.

Odhlasováno, schváleno. Dva dny před volbami.  Pro zásady územního rozvoje zvedlo ruku padesát šest zastupitelů z celkových šedesáti pěti. Hlasování zastupitelů sledovalo několik desítek lidí. Diváci zaplnili celou galerii zastupitelského sálu úřadu kraje.

Vytvoření klíčového dokumentu trvalo šestnáct let

Jihomoravský kraj řeší svou územně plánovací dokumentaci už od roku 2000. Na finální podoběZásad územního rozvoje pracuje od roku 2007. Nedávno ukončil závěrečný proces veřejného projednávání  tetnokrát už třetí verze dokumentu. Námitky poslaly čtyři desítky obcí, dva investoři a šestnáct zástupců veřejnosti. Dalších více než dvanáct set podání bylo samostatných. Podle radního Antonína Tesaříka (KDU-ČSL), který je za přípravu plánu zodpovědný, kraj vypořádal všechny námitky. Některým vyhověl, některým jen zčásti a některým vůbec.

  • Klíčový dokument obsahuje kromě toho, kudy povedou dopravní koridory, tedy dálnice nebo železnice také rozložení významných sítí, například trasování ropovodů. Zahrnuje i opatření proti velké vodě nebo suchu, vodní díla nebo mokřady. Pamatuje i na výstavbu bio-koridorů, tedy přírodních ploch určených k migraci živých organismů.

V dokumentu zůstala bílá místa

Poslední verzi dokumentu z roku 2012 zrušil Nejvyšší správní soud. A podle řady kritiků čeká stejný osud i tu nejnovější, dnes schválenou. Sporné body podle nich úředníci nevyřešili, místo toho nechali v plánech bílá místa, takzvané územní rezervy. Dokument tak stále nedokáže s jistotou určit, kudy povedou klíčové dopravní stavby a jaká bude podoba Brna a jeho okolí. Například nedokáže vyřešit trasování čtyřproudové silnice z Brna na sever, která má odvést tranzitní dopravu z mnoha obcí.

Obce na současné I/43 jsou zklamané

Antonín Tesařík doplnil, že se územní rezervy vyřeší do tří let, kdy se uskuteční první aktualizace zásad. Územní rezervy, například to kudy povede dálnice D43 od dálnice D1 až po Lysice, má vyřešit studie, jejíž zadání je součástí dokumentu. To je pro obce, které leží na současné silnici I/43 z Brna směrem na Svitavy velkým zklamáním.

Právě proto, že kraj odložil definitivní vyřešení trasy D43 zhruba o čtyři roky a ponechal ji v územním plánu ve dvou variantách v územní rezervě a teprve zadá studii. Obce na existující silnici budou o to déle trpět hustou tranzitní dopravou a obce na trasách možných variant budou dále žít v nejistotě. 

R43 dokument neřeší
Zdroj: ČT24

Se zásadami není spokojené ani Brno, které proti postupu kraje protestovalo. „Komplikuje se rozvoj i řešení problémů souvisejících se zhoršenou kvalitou ovzduší. Lze očekávat, že současný stav zkomplikuje jak změnu současného, tak přípravu nového územního plánu,“ řekl náměstek primátora Martin Ander (SZ). Město totiž do aktualizace zásad nebude vědět, s jakými dopravními proudy a z jakých směrů musí počítat.

Kraj má zato, že při pořizování dnes schváleného plánu postupoval v souladu se zákonem. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) už dříve řekl, že žalobu má právo podat každý. „Jsme přesvědčení, že jsme při procesu tvorby zásad maximálně respektovali zákony a judikaturu soudů včetně Nejvyššího správního soudu a jeho minulé rozhodnutí,“ řekl Michal Hašek (ČSSD).

„Zásady pevně stojí na čtyřech pilířích. Je to postup podle zadání schváleného zastupitelstvem v roce 2013, soulad s nadřazeným dokumentem Politiky územního rozvoje České republiky, postup v souladu se stavebním zákonem a také reflexe rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byly zrušeny zásady minulé,“ řekl zastupitelům Antonín Tesařík (KDU-ČSL). Kraj měl před schvalováním k dispozici i souhlasné stanovisko od ministerstva životního prostředí, které mělo dříve výtky kvůli postupu u některých částí dokumentu.

Antonín Tesařík doplnil, že se územní rezervy vyřeší do tří let, kdy se uskuteční první aktualizace zásad. Územní rezervy, například to, kudy povede D43 od dálnice D1 až po Lysice, má vyřešit studie, jejíž zadání je součástí dokumentu.

Nahrávám video

Opozice: Schválení dokumentu je fatální chyba

Opoziční TOP 09 v čele s jihomoravským předsedou Janem Vitulou hlasovala proti schválení dokumentu. „Schválení je fatální chyba. Zásady se měly nejprve pořádně dopracovat i s problematickými oblastmi a teprve potom schválit. I když ale považuju dokument za špatně udělaný, je v zájmu kraje, aby ustál případnou soudní žalobu. Pokud soud zásady zruší, dlouho se tady nic nepostaví,“ řekl novinářům Vitula.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje také přijalo dvě doprovodná usnesení. V prvním vyzvalo ministerstvo dopravy k urychlení realizací dopravních staveb v Jihomoravském kraji, jejichž investorem je stát. Ve druhém na návrh ODS schválilo usnesení, že v případě územní rezervy pro vodní nádrž v Čučicích na Brněnsku by se měla hledat jiná řešení pro globální sucho než výstavba přehrady. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Řidičům na D5 u Rozvadova se uzavřela většina odpočívky

Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo větší část odpočívky na dálnici D5 u Rozvadova ve směru z Německa na Plzeň a Prahu. Řidiči kamionů tak dočasně přišli o stovku míst. Důvodem jsou rozsáhlé úpravy parkoviště, které mají počet stání zvýšit. Modernizace a rozšíření obou částí největší odpočívky v Česku vyjdou na téměř 650 milionů korun.
před 7 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 21 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 22 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
30. 6. 2026

Evropský pohled