Brno – Jihomoravští krajští zastupitelé dnes řekli ano konečné podobě zásad územního rozvoje. Zástupci občanských sdružení proti nim teď hodlají podat žalobu u Nejvyššího správního soudu. Předmětem sporu je silniční síť na jihu Moravy, která byla podle aktivistů navržena před padesáti lety a vůbec nerespektuje nové přístupy ani zhoršené životní prostředí v Brně a okolí. Tvůrci územního plánu prý ignorovali námitky občanů a alternativní návrhy.
Jihomoravští zastupitelé schválili zásady územního rozvoje
Proti dnes schválené podobě zásad jihomoravského územního rozvoje ostře vystupuje organizace Děti Země i další místní občanská sdružení. Podle nich politici zcela nelogicky lpí na plánech starých téměř padesát let.
„Základní obrysy alternativní, ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy už dvanáct let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena,“ kritizoval schvalování územního plánu kraje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Aktivisté si chtějí u soudu stěžovat na to, že kraj byl vůči jejich námitkám po celou dobu hluchý. „Způsob vypořádání našich námitek považujeme za nezákonný a chybný,“ tvrdí Jana Palková z bystrckého sdružení Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim–Troubsko.
Rychlostní silnice má vést přes Bystrc
Mezi nejožehavější témata patří právě rychlostní komunikace R43. Její stavbu krajské zásady územního rozvoje posvětily. „Obyvatele celého Brna by při realizaci silnice R43 přes Bystrc museli nadále snášet hluk a prach z tranzitní dopravy, protože by neexistoval plnohodnotný obchvat Brna, včetně této městské části,“ vysvětlila Palková důvody nespokojenosti obyvatel.
Architekt Drahoslav Dokoupil ze společnosti Archdesign, která na novém brněnském územním plánu pracovala od roku 2003, je ale přesvědčen, že rychlostní silnice by nemohla vést jinudy než přes Bystrc. „Existuje třetí varianta R43, která by obydleným územím vůbec nešla, takzvanou boskovickou brázdou. Ale tím by pro Brno tato komunikace úplně ztratila smysl,“ uvedl Dokoupil v rozhovoru pro Českou televizi. „R43 slouží jako propojka jihu a severu Brna. Když povede přes Bystrc, bude po ní jezdit spousta lidí na jih Brna, ale ne přes centrum a městské okruhy. A bude to rychlejší i pro ty, kteří se tam budou chtít dostat třeba z Kuřimi. Zodpovědně mohu prohlásit, že varianta číslo tři přes boskovickou brázdu je nefunkční,“ tvrdí architekt.
Mezi kontroverzní projekty patří i silnice R52, která má spojit Brno s Vídní, a průmyslová zóna v Brně-Tuřanech – proti ní obyvatelé dnes dopoledne dokonce přišli protestovat před sídlo kraje.
Kraj si je svým projektem jistý
První žaloby proti zásadám územního rozvoje se dají očekávat hned, jakmile vstoupí v platnost. Garant krajského územního plánu, radní David Macek (KDU-ČSL) se jich ale nebojí. „Já se profesně skoro i těším na to, že ten náš dokument vystavíme takovému zkoumavému oku, a věřím, že obstojíme,“ obhajuje David Macek územní plán.