Ministerstvo kritizuje jihomoravské územní zásady. Vznikají v rozporu se zákonem

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vznikají v rozporu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. K takovému závěru dospělo ministerstvo životního prostředí. Právě jeho požadavky údajně kraj ignoroval. Lidovecký radní Antonín Tesařík, který má územní plánování na starosti, uvedl, že se kraj postará o to, aby konečný návrh zásad už byl v souladu se zákonem.

Jižní Morava je jediným krajem, kterému zásady územního rozvoje chybí a nemohou tam tak vznikat stavby nadregionálního významu. Kvůli tomu v kraji není možné stavět žádné důležité dopravní stavby a od vstupu do Evropské unie se tam nepostavil ani kilometr dálnic. V nedohlednu je také stavba dálnice do Vídně.

Kritikům jihomoravských zásad nejvíce vadí, že kraj odsouvá řešení územního plánování v Brně a okolí. Po více než deseti letech příprav totiž kraj tvrdí, že nemá dostatek studií a podkladů, aby rozhodl o vedení klíčových dopravních tahů přes hlavní krajské město.

Ministerstvo životního prostředí proto letos v lednu uložilo kraji, aby dopravu v Brně a okolí v chystané studii řešil. Jenže jeho požadavek kraj do současného návrhu nezapracoval, a ani neuvedl proč. „Stanovisko má nezávazný charakter, kraj má možnost návrh přepracovat, nebo zdůvodnit, proč připomínky nevzal v potaz,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. 

  • Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. 
  • Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy.
  • Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

Podle radního Tesaříka (KDU-ČSL), který se územním plánováním zabývá, se ale jedná jen o formalitu, kterou kraj lehce opraví. „Jsme názoru, že požadavky jsme naplnili,“ uvedl Tesařík. Podle něj se jedná pouze o slovíčkaření. Jenže pokud se kraj s výtkami nevypořádá, hrozí, že zásady opět zruší soud, jak se už stalo před čtyřmi lety. 

Na rozdíl od Tesaříka se náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana Zelených) domnívá, že stanovisko ministerstva je oprávněné. „Zásady územního rozvoje musí řešit celý systém dopravy v  rámci jižní Moravy tak, aby byla tranzitní doprava odvedena mimo město. Předložený systém řešení neobsahuje,“ uvedl Ander.

Proti návrhu jsou i jihomoravské obce

S novým návrhem dokumentu navíc opět nesouhlasí řada jihomoravských obcí. Mezi největší kritiky zásad patří Ostopovice. Už nyní přes ně vede dálnice D1. A do budoucna by tam mohly vzniknout další klíčové dopravní stavby - například křižovatka se silnicí na Svitavy.

Problémem jsou také takzvané územní rezervy - šedá místa na mapě, která jsou nejproblematičtější.  „Zásady nebudou plnit svoji funkci, pokud půlka dopravních staveb bude vymezena jako rezervy. Z větší části, pokud jde o koncepci dopravy, je to dokument k ničemu,“ okomentoval zásady právník ze společnost Frank Bold Pavel Černý. 

Ve zmíněných místech totiž kraj výstavbu zablokuje. Jestli tam ale vůbec někdy bude silnice, rozhodne teprve připravovaná studie. Ani v tomto ale krajští politici chybu nevidí „Jihomoravský kraj nečeká, ale už připravuje zadání pro územní studii, aby mohla být okamžitě zadána,“ uvedl Tesařík.

Tesařík: Kraj nemůže na Brno čekat

Kraj přitom spěchá s vypořádáním připomínek veřejnosti, které bylo možné posílat do půlky června. Dosud nezveřejnil, kolik jich přišlo a jaké byly. Současná koalice sociálních demokratů a lidovců chce totiž vydat dokument do říjnových voleb. Minulý dokument o územních zásadách ale zrušil soud právě proto, že kraj nepostupoval zákonně.

Podle Andera je rychlé schválení zásad chybou. „Zkomplikuje to možnost rychlého řešení dopravní situace v Brně,“ dodal. Naopak Tesařík uvedl, že celý kraj nemůže čekat na jedno město. „Jihomoravský kraj je 673 měst a obcí, které potřebují zásady územního rozvoje, jež nejsou jen o dopravní infrastruktuře,“ uvedl. 

Ministerstvo kraj také upozornilo na to, že se nevypořádal s připomínkou ohledně protipovodňových opatření v povodí Dunaje, tedy v povodí Moravy, podle vládního usnesení. Další připomínkou je, že se kraj nevypořádal s nově vyhlášenými či upravenými evropsky významnými lokalitami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
před 15 hhodinami

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
před 17 hhodinami

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
10. 6. 2026

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
9. 6. 2026

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
9. 6. 2026

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
9. 6. 2026

V centru Brna jezdí auta po chodníku. Kvůli opravám vznikla kuriozní objížďka

Řidiči i chodci se od pondělního rána potýkají s komplikacemi v centru Brna. Kvůli přestavbě teplárenské sítě uzavřely Teplárny Brno část Benešovy ulice. Auta proto v jednom směru využívají chodník. Omezení potrvá až do poloviny října. Nová uzavírka zároveň začala také v ulici Kšírova, kde vodárny mění poruchový vodovodní řad.
8. 6. 2026

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
6. 6. 2026Aktualizováno6. 6. 2026
Načítání...