Cheb - Celodenním programem vyvrcholily v Chebu letošní Valdštejnské slavnosti. Do středověku se odělo jak historické náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, tak i areál Krajinky, kde se usídlilo vojsko Albrechta z Valdštejna. Slavnosti byly zároveň vrcholem celoročních oslav 950 let od první písemné zmínky o městě.
Příjezd Valdštejna do města za třicetileté války nebylo žádné velké štěstí, přitáhl vždycky s hladovou soldateskou. Ale 25. února 1634 se stal právě v Chebu obětí spiknutí, a to docela otočilo situaci. Valdštejnův kult začíná časem a rozvojem turismu městu prospívat. Těží z toho také současný Cheb. „Loňský rok byl výjimečně úspěšný,“ potvrdila Marcela Brabačová, ředitelka Městského informačního centra.
Návštěvníky do města lákaly mimo jiné právě Valdštejnské slavnosti. Součástí dnešního programu bylo rytířské klání, středověký trh nebo pochodňový průvod, autenticitu historickým slavnostem dodávalo přes dvě stovky kostýmovaných účinkujících, obdobně vystrojení byli i diváci. „Pro občany je to příležitost se pobavit a pro turisty zajímavá podívaná,“ domnívá se starosta Chebu Pavel Vanoušek.
O znovuobnovení Valdštejnských slavností se v roce 2005 poměrně dost diskutovalo. Především pamětníci poukazovali na to, že byly před druhou světovou válkou, v období sudetské krize a rozbíjení tehdejšího Československa, zneužity k propagaci Velkoněmecké říše a nacismu. „Nemá cenu zakrývat i negativní stránky slavností, nicméně Cheb je nerozlučně spjat s osobou Albrechta z Valdštejna, a myslím si tedy, že mají své opodstatnění,“ poznamenává ke kritice historik chebského muzea Zbyněk Černý.
Cheb na nejrůznější akce, které s letošním výročím souvisí, vynaloží až šest milionů korun. Kromě tradičních akcí se v květnu konaly historické slavnosti věnované důležitým mezníkům v historii města, oslavy ale připomíná i řada menších akcí, například výstava 950 tváří a osudů Chebanů či kniha o historii chebského divadelnictví.
