Brněnský Automotodrom žije hlavně z pronájmu dráhy. Návrat Moto GP je prakticky nereálný

Nahrávám video

Masarykův okruh v posledních dvou letech nejvíc žije pronájmem dráhy amatérským i profesionálním jezdcům a různým akcím. Budoucnost nechce předvídat. Současné vedení města hodlá na ploše zachovat sportovní využití. Podle jihomoravského hejtmana i mluvčího Automotodromu je návrat Grand Prix silničních motocyklů do Brna prakticky nereálný.

Grand Prix silničních motocyklů se v Brně jela naposledy před dvěma lety. Tehdy kvůli epidemii covidu bez diváků. Českou televizí oslovení podnikatelé z okolí Masarykova okruhu konec Velké ceny hodnotí jako ztrátu pro město i pro podnikání.

„Tohle prostranství bylo zaplněné karavany a stany,“ ukazuje na téměř prázdný kemp jeho majitel Ivo Sítař. Jeho provoz zvládá zabezpečit s manželkou a dcerou.

Někteří fanoušci motosportu se i po letech do kempu u Brna vracejí. „Většinou jsme sem přijeli už v pondělí, abychom chytli místo, ve čtvrtek nebo v pátek jsme se sjížděli celá sestava, patnáct dvacet lidí,“ vzpomíná na staré časy Michal Šimák.

Byla to srdcovka

Kempy v okolí okruhu provozovaly také různé spolky, například Sportovní klub Žebětín na fotbalovém hřišti. Vydělal si tím zhruba sto tisíc, tedy asi čtvrtinu ročního rozpočtu. Majitelé sousední restaurace o finanční ztrátě mluvit nechtějí, podle nich je to hlavně ztráta pro město a jeho pověst.

„Pro mě to byla srdcovka, co se týká přátel, pohody. Z finančního hlediska, pokud bych se na to spoléhala, to by nebylo dobré. Každý hospodský se musí snažit, aby se živil i přes rok a nečekat na to, co je jednou za rok,“ vysvětlila majitelka Hospůdky Na Hřišti Jitka Černá.

Podle dříve zveřejněných analýz přinesl závod peníze především do státního rozpočtu, a to v řádu stovek milionů korun. Pro Spolek města a kraje, který Velkou cenu v posledních letech pořádal, to byla ztrátová investice. Teď, po skončení závodů, je navíc v insolvenci.

„V závěru byly ze strany Automotodromu podány požadavky v řádech desítek milionů korun, které rozporujeme. Vede se spor a myslíme, že bez problému obstojíme,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Vyzkoušet si okruh je pro motorkáře zážitek

Automotodrom momentálně podle jeho mluvčího Petra Boháče živí nejvíc pronájmy různým agenturám. „Naši jezdci si chtějí vyzkoušet okruh, kde se jezdilo mistrovství světa. Určitě je to prestižní záležitost,“ řekl promotér Raceczech Michal Mulač.

Možnost vyzkoušet si rychlou jízdu v relativním bezpečí okruhu vítá i jezdec a promotér Michal Filla. „Bez okruhu by to na silnicích vypadalo hůř. Tady zjistíte, že závodit na normální silnici je úplně zbytečné,“ řekl.

Před rokem a půl se objevily zprávy, že by na okruhu v budoucnu motorky už nemusely jezdit, spekulovalo se o výstavbě bytů nebo jiném využití pozemků. To ale neumožňuje současný územní plán ani návrh toho nového, který okruh vyznačil jako plochu pro sport.

„V novém územním plánu jsou možné různé dostavby a stavby, ale ve funkci rekreace, ne bydlení,“ vysvětlil radní města Brna pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Nic konkrétního na stole není

„Zvažujeme všechny možné alternativy, které se nabízí. Zatím ale na stole nemáme nic konkrétního, co bychom chtěli uvést v praxi,“ řekl Boháč. Závodů je na brněnském okruhu letos v plánu celkem deset. Nejbližší motocyklový proběhne na podzim.

Na brněnském okruhu se poprvé Velká cena jela v roce 1950, naposledy před dvěma lety. Návštěvnost posledních ročníků se v průměru pohybovala okolo 190 tisíc lidí. Až do roku 2015 závody pořádal Automotodrom Brno, pokračovat kvůli dlouhodobým ztrátám v řádech desítek milionů korun ročně nechtěl. Město Brno, Jihomoravský kraj a regionální centrála cestovního ruchu proto založili Spolek pro pořádání Grand Prix, který organizoval hned další ročník.

Ani Spolku se ale nepodařilo trvalé financování akce zařídit. Jen náklady na takzvaný zalistovací poplatek pro promotérskou společnost Dorna se v roce 2019 vyšplhaly na 111 milionů korun. Loni se proto brněnští zastupitelé dohodli, že Velká cena už nebude pokračovat.

Že by se na brněnský okruh vrátilo i motocyklové mistrovství světa, je podle zástupců Automotodromu, města i kraje téměř nereálné. Ministerstvo pro místní rozvoj, které dřív na závody přispívalo, na dotazy týkající se Moto GP nereagovalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 2 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
před 14 hhodinami

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
před 14 hhodinami

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
včera v 08:30

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
včera v 07:30

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Ve Znojmě a Mikulově začala vinobraní. Konají se i v dalších místech

Ve Znojmě a Mikulově začaly dvě největší vinařské akce roku. Historické průvody, koncerty, víno a burčák lákají desetitisíce návštěvníků. Vinobraní se ale během září konají i na dalších místech jižní Moravy a v Čechách, například v Praze nebo v Mělníku. Letošní sklizeň hroznů bude podle vinařů kvůli počasí asi o třetinu nižší než dlouhodobý průměr, kvalita hroznů je ale dobrá.
11. 9. 2026

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.