Na reflexi teď není moc čas. Slovenští novináři řeší hlavně turbulentní politický vývoj

27 minut
Interview ČT 24: Lukáš Fila, novinář Denníku N, si myslí, že slovenská veřejnost je stále v šoku
Zdroj: ČT24

Vražda Jána Kuciaka a jeho snoubenky postrčila slovenské novináře, aby se více ponořili do práce. Veřejnost na Slovensku se zatím nevyrovnala s šokem, že byla překročena hranice násilí, kterou si jen málokdo dokázal představit. Jestli bude mít tlak společnosti i politickou koncovku, se teprve uvidí. V pořadu Interview ČT24 to konstatoval novinář Denníku N Lukáš Fila.

Slovenská veřejnost i novináři se podle Lukáše Fily vyrovnávají s obrovským šokem. „Vražda Kuciaka a jeho partnerky vnesla do společnosti a mezi novináře moment strachu. Posunula přesvědčení o tom, co na Slovensku vlastně možné je a není.“

Takovýto násilný čin nemá ve slovenských kruzích obdoby, proto se podle něj většina veřejnosti přiklání k vyšetřovací verzi, která z vraždy podezřívá hlavně italskou stopu. „Ta sem přináší cizí prvek. Ačkoliv existuje i vyšetřování sledující slovenskou linii, která vede k justici, tak většina společnosti nepředpokládá, že by se slovenské skupiny uchýlily k násilí,“ vysvětlil v Interview ČT24 Fila.

Myslí si ale, že opravdové uvědomění si toho, co tragédie vlastně znamená, zatím nepřišlo.

Veškerou energii teď novináři věnují na sledování aktuálního vývoje

Podle něj většinovou reakcí novinářů na vraždu kolegy je, že se ponořili do práce. Přispívá k tomu i rychlý spád společenských a politických událostí, který po vraždě následoval. Díky tomu většina slovenských novinářů ani nemá čas na nějakou hlubší vnitřní sebereflexi toho, co se stalo. „Všichni věnují svůj čas a energii tomu, co se děje,“ dodal Fila.

O politické koncovce veřejných protestů rozhodují zase jen politici

Vražda mladého novináře vyvolala vlnu protestních pochodů a protivládních demonstrací. Další jsou naplánované na tento pátek. „Síla slovenské veřejnosti mě příjemně překvapila. Uvidíme, jakou setrvačnost hnutí bude mít, a jak dlouho vydrží,“ komentoval Fila s tím, že úspěch vždy stejně závisí na tom, jestli přijde politická koncovka nebo ne.

Lukáš Fila v pořadu České televize připomněl, že podobná vlna protestů už se na Slovensku zvedla přibližně před rokem. Tehdy se veřejnost vzburcovala k sérii několika protestních pochodů proti zkorumpovaným politikům. Ovšem tehdy nějaký politický dopad a řešení nepřišlo.

„Vláda se formálně zavázala, že bude korupci brát vážně, ale žádný větší výsledek se nedostavil,“ konstatoval Fila. Společenské protesty totiž podle něj nakonec stejně závisí na tom, jakou budou mít politickou koncovku, která je vždy stejně v rukách politiků.

Přesto Lukáš Fila vidí velmi pozitivně, že se veřejnost dokázala zmobilizovat. „Vytváří to nějakou společenskou atmosféru.“

Slovenská veřejnost ztratila důvěru k vyšetřujícím institucím

Podle Fily panuje velký otazník nad tím, jestli stát adekvátně zasáhl vůči podezřelé kalábrijské skupině mafiánů. Připomněl, že na Slovensku aktuálně existuje masivní střet zájmů, který by podle něj v demokratických zemích západního typu stačil k vyvození politické odpovědnosti a vedl k odstoupení čelních představitelů státu.

Ján Kuciak už dříve psal o propojení policejního prezidenta na podnikatele, kteří by mohli být označeni za oligarchy. „Konflikt zájmů je tu masivní,“ několikrát zdůraznil Fila v Interview ČT 24.

I kdyby se nakonec nepodařilo vraždu vyšetřit, je podle něj důležité, aby veřejnost měla vnitřní jistotu, že stát udělal maximum pro to, aby se dostal k podstatě věci.

Fila se nicméně obává, že instituce, na kterých vyšetřování závisí, stagnují. „Od policie a ministerstva vnitra neustále slyšíme, nepovedlo se, nevíme, nemáme, nechytili jsme, nepotrestáme.“

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...