Vary aneb Vzestupy i zmary. 50 ročníků festivalu OBRAZEM

Není divu, že náš nejslavnější filmový festival se koná právě v Karlových Varech. V západočeských lázních uspořádali v roce 1896 první veřejnou filmovou projekce na českém území. První ročník přehlídky se konal přesně o půl století později - v Mariánských Lázních, dokonce o měsíc dřív než slavné Cannes. Následující rok se už přesunula do Varů. Jak šel čas dál s karlovarským festivalem?

Budovatelská léta padesátá

Festival v Karlových Varech byl první mezinárodní poválečnou filmovou přehlídkou v Evropě. Do roku 1958 navíc jediného svého druhu za železnou oponou. Poté se ob rok, až do konce osmdesátek, střídal s filmovým festivalem v Moskvě, proto ona zdánlivá nelogičnost, že letos došlo ve Varech na padesátý ročník, přestože začal ve skutečnosti před téměř sedmdesáti lety.

Tající léta šedesátá

Po budování, které se nevyhnulo ani festivalu, přinesla šedesátá léta uvolnění i ve filmové tvorbě. Československá nová vlna a pražské jaro neminuly ani Vary. Ty se i víc otevřely Západu, diváci tak mohli vidět filmy Bergmanna nebo Feliniho. 

Přituhující léta sedmdesátá a osmdesátá

Normalizuje se nejen Československo, ale i dramaturgie festivalu, která se opět otáčí víc na východ. A místo na světové filmové hvězdy, které přestávají jezdit, láká spíš na tváře známé z tuzemských obrazovek, dorazí-li zahraniční osobnost, má pro levicovou politiku značné pochopení.

Léta porevoluční

Po listopadu 89 festival nevěděl co se sebou. Navíc se vynořila konkurence v podobě pražského Zlatého Golema. Jasnější směřování pomohl Varům najít až nový tým v čele s Jiřím Bartoškou a Evou Zaoralovou, který také obnovil každoroční konání přehlídky. A vracet se začaly i filmové hvězdy.

Padesátý, jubilejní ročník bude vyhlížet do dalších let i se ohlížet za těmi uplynulými do 11. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 3 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...