Umí tady někdo italsky? A zpívat? Brněnské Národní divadlo nastudovalo Noc bláznů

Nahrávám video

„Kdyby byl Přelet nad kukaččím hnízdem komedie, vypadal by asi takhle,“ píše Národní divadlo Brno k novince Noc bláznů. Inscenaci z prostředí psychiatrické léčebny od australského autora Louise Nowry přeložil a režijně připravil Šimon Dominik.

Začínající režisér Lewis se chystá na svůj debut. Jenže jeho režijní ambice hatí herecký ansámbl. Herci jsou totiž všichni psychiatričtí pacienti: pyroman, narkoman závislý na lithiu, koktající právník nebo bulimička.

„Nedrželi jsme se úplně lékařských skript, ale i tak jsme se snažili u každé figury najít nějaké základní rysy,“ podotkl Šimon Dominik, že divadelníci chtěli jednotlivé diagnózy věrohodně vystihnout. 

Noc bláznů pracuje s žánrem divadla na divadle. Pacienti totiž mají nacvičit Mozartovu operu Cosi fan tutte. „Snažili jsme se akcentovat prostředí psychiatrické léčebny a podpořit  divadelní magii, kdy to občas ještě dva dny před premiérou vypadá, že premiéra nebude – a nakonec se bezvadně povede,“ popsal režisér.

Noc bláznů (Národní divadlo Brno)
Zdroj: Národní divadlo Brno

Tématem hry není jen šílenství, ale také překonávání překážek. Například žádná z postav neumí ani italsky, ani zpívat, přestože zkouší italskou operu. Podobný problém řešili i sami herci.

„Byli jsme v šoku, ale nakonec jsme se to díky vynikajícímu korepetitorovi Petru Svozílkovi naučili,“ poznamenává představitel právníka Henryho Martin Sláma k závěrečné árii, kterou činoherci na jevišti zpívají. 

„Komedii k zbláznění“ uvedlo brněnské Národní divadlo v premiéře 15. února.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...