Do kin vstoupilo koprodukční drama o životě národnostních a etnických menšin v Česku s názvem Oběť. Snímek měl premiéru na festivalu v Benátkách, pak se objevil i ve výběru přehlídky v Torontu. Natočil ho Michal Blaško, mimo jiné jeden z režisérů Případů prvního oddělení, který pro ČT vytvořil i minisérii Podezření.
Ukrajinka Irina se snaží dostat za synem Igorem. Ten leží v nemocnici. Tvrdí, že ho surově zbila skupina Romů. Co když to ale bylo jinak? Film portrétuje vypjaté nálady v současné společnosti i stereotypy a potenciální důvody nenávisti vůči menšinám.
„Ten film je stále aktuálnější. Každý druhý týden vidíme na protivládních protestech, jak jednoduché je uvěřit něčemu, co je líbivé, co chce hodně lidí slyšet, ale přitom je to nepravda a čistá manipulace,“ uvádí režisér Michal Blaško.
Igora hraje sedmnáctiletý Gleb Kučuk. Stejně jako jeho postava, i on pochází z Ukrajiny. V Praze žije s matkou přes šest let, studuje tu. Toto byla jeho první zkušenost s natáčením. Film je i o diskriminaci, sám Gleb se s ní v Česku podle svých slov nesetkal. Na Ukrajinu se vrací s matkou pravidelně. I teď během války. Má tam pořád rodinu.
„Bojí se vyjít z domu, po desáté večer ani nemůžete vyjít na ulici. Je to hodně napjaté a stresující. Nikdo by ve 21. století neměl zažít ten pocit, že jeho dům může být zítra vybombardován,“ říká Kučuk.
Odkaz na rumunskou kinematografii
Koprodukční drama Oběť má šanci i na Oscara. Jako svého kandidáta ho do boje o zlatou sošku vyslalo Slovensko. Film doteď uvedly desítky světových festivalů.
„V jistém smyslu je to univerzální příběh, který by se mohl odehrát kdekoli na světě, protože proti sobě staví dvě minority. Otázkou zůstává, na jakou stranu se postaví většinová společnost, která se tak stane soudcem,“ doplňuje Blaško.
S podobně vystavěnými příběhy, které mísí napětí s kritickou sondou do temných hlubin společnosti, slaví například rumunská kinematografie světové úspěchy na největších festivalech už takřka dvě dekády.
