Ukrajinka ve filmu hledá spravedlnost po útoku na svého syna

Nahrávám video
Události: Do kin vstoupil film Oběť
Zdroj: ČT24

Do kin vstoupilo koprodukční drama o životě národnostních a etnických menšin v Česku s názvem Oběť. Snímek měl premiéru na festivalu v Benátkách, pak se objevil i ve výběru přehlídky v Torontu. Natočil ho Michal Blaško, mimo jiné jeden z režisérů Případů prvního oddělení, který pro ČT vytvořil i minisérii Podezření.

Ukrajinka Irina se snaží dostat za synem Igorem. Ten leží v nemocnici. Tvrdí, že ho surově zbila skupina Romů. Co když to ale bylo jinak? Film portrétuje vypjaté nálady v současné společnosti i stereotypy a potenciální důvody nenávisti vůči menšinám.

„Ten film je stále aktuálnější. Každý druhý týden vidíme na protivládních protestech, jak jednoduché je uvěřit něčemu, co je líbivé, co chce hodně lidí slyšet, ale přitom je to nepravda a čistá manipulace,“ uvádí režisér Michal Blaško.

Igora hraje sedmnáctiletý Gleb Kučuk. Stejně jako jeho postava, i on pochází z Ukrajiny. V Praze žije s matkou přes šest let, studuje tu. Toto byla jeho první zkušenost s natáčením. Film je i o diskriminaci, sám Gleb se s ní v Česku podle svých slov nesetkal. Na Ukrajinu se vrací s matkou pravidelně. I teď během války. Má tam pořád rodinu.

„Bojí se vyjít z domu, po desáté večer ani nemůžete vyjít na ulici. Je to hodně napjaté a stresující. Nikdo by ve 21. století neměl zažít ten pocit, že jeho dům může být zítra vybombardován,“ říká Kučuk.

Odkaz na rumunskou kinematografii

Koprodukční drama Oběť má šanci i na Oscara. Jako svého kandidáta ho do boje o zlatou sošku vyslalo Slovensko. Film doteď uvedly desítky světových festivalů.

„V jistém smyslu je to univerzální příběh, který by se mohl odehrát kdekoli na světě, protože proti sobě staví dvě minority. Otázkou zůstává, na jakou stranu se postaví většinová společnost, která se tak stane soudcem,“ doplňuje Blaško.

S podobně vystavěnými příběhy, které mísí napětí s kritickou sondou do temných hlubin společnosti, slaví například rumunská kinematografie světové úspěchy na největších festivalech už takřka dvě dekády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 3 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 5 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 23 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...