Sochař Martin Kuchař stěhuje dvě desítky monumentálních uměleckých děl ze sochařského parku u Horního Dvora v Těrlicku. Majitel pozemku mu po šestnácti letech vypověděl smlouvu.
První socha se na svahu v Horním Dvoře, na okraji Těšínské pahorkatiny, rozhlížela do krajiny v roce 2001. Za rok se k ní stěhovaly další. Včetně objektů z pěti mezinárodních sochařských sympozií, které Martin Kuchař uspořádal na ostravském Landeku.
Stěhování parku v něm prý vzbuzuje nostalgii. „Mám to místo opravdu zamilované, zvykl jsem si na něj, myslel jsem, že tu sochařský park bude navěky, ale tak už to v životě chodí, že člověk míní a věci se mění.“
Nové místo je na dohled, vzdušnou čarou tisíc pět set metrů. „Stěhujeme všechny sochy o jeden kopec dál. Doufám, že naposledy,“ přeje si Kuchař. Pozemek v Hradišti přímo pod Babí horou poskytla obec.
Před sto lety zde býval hřbitov. Poté, co byl zrušen, tu majitel pozemku vysázel duby, nyní mezi nimi budou rozmístěny sochy. „Na Horním Dvoře byla otevřená louka bez jediného stromu, ale že tu jsou, může být i pozitivní, sochy doplní a především se bude možné schovat do stínu, až bude hodně teplo,“ domnívá se Kuchař. Díla sochařů z celého světa by do budoucna měly chránit i kamery.
