Recenze: Tlumočník je odvážný. Seniorská roadmovie oživuje historickou paměť

Syn vraha a syn oběti si mohou být paradoxně podobní. Nemají se rádi, ale spojila je tíha dědičného hříchu, skrývané kolaborace a pátrání po téměř zapomenuté pravdě, o které už možná nechce nikdo nic vědět. A také poznání, že před minulostí nezdrhneš, neboť jakkoli je tahle mrcha temná, chromá a manipulovaná, stejně tě nakonec dožene, byť by to bylo až na konci života. Odvážný Tlumočník režiséra Martina Šulíka se nebojí hovořit o tom, jací jsme byli, což do jisté míry vysvětluje to, jací jsme dnes.

Osmdesátiletý tlumočník v důchodu, asketický vdovec a člen židovské obce Ali Ungár (zajímavý a na poslední chvíli obsazený Jiří Menzel) je upjatý, introvertní a svým způsobem nudný geront z Bratislavy, o kterém jeho dcera tvrdí, že si překládá i žije jen to, co chce.

Propastně rozdílné figury

A teď se rozhodl, že se pokusí nalézt hrob svých rodičů (byť by to byl hrob hromadný), neboť je za války, zřejmě někde kolem Ružomberoku, zabil jistý SS-Sturmbannführer Dr. Kurt Graubner. Lze to odvodit z memoárové knihy, kterou tenhle nácek napsal, a tak se za ním Ali vydává do Vídně, s odhodláním zjistit, jak to tehdy bylo, a s pistolí v kapse jetého baloňáku, kdyby bylo třeba trochu mu domluvit.

Sedmdesátiletý Georg Graubner (nejlepší evropský herec roku 2016 a brilantní rakouská hvězda Peter Simonischek) je poživačný třikrát ženatý Vídeňák a bývalý učitel, který si bere od života všechno, co mu ještě může dát, což v jeho podání znamená především ženy a chlast.

Je to sice již trochu vyšeptalý, ale ve své kategorii stále virilní alfa samec (díky podpůrným prostředkům a rozumnému přístupu, kdy sex už zkušeně nevnímá pouze jako vrcholnou gymnastiku), z něhož stříká vitální charisma, které můžete nakládat lopatou. A také je to syn Sturmbannführera Graubnera, který (na rozdíl od své sestry, jež na to dojela) nemíní nést vinu a kát se za něco, co sám nespáchal.

Tyhle dvě na první pohled propastně rozdílné figury táhnou tíhu a osudovost Šulíkova netriviálního opusu a především těmto dvěma také aplaudovalo festivalové publikum v Berlíně, kde měl Tlumočník svoji úspěšnou, světovou premiéru.

V takto antagonistickém gardu se poprvé sešli, když Ali zazvonil u dveří Graubnerova vídeňského bytu. Ale mají téměř dvě hodiny filmového času, aby to zásadně změnili. A možná se jim to povede. Dobrým znamením je, že místo úvodní střelby na živý terč, je tu „jen“ hákový kříž, který rozčílený Ali vyškrábal na Georgovu poštovní schránku.

„Co se tu dělo za války?“

Režisér a spoluscenárista Martin Šulík (Zahrada, Sluneční stát) není bytostný tempař, ale především kultivovaný vypravěč, který nikam nechvátá. Tlumočníkovi vtiskuje punc osobní, lehce melancholické, ale hlavně znepokojivé výpovědi (jejíž aktuální kontext by ani nemuseli kolorovat ukrajinští sirotci) a tempo přizpůsobuje biorytmu jeho seniorských protagonistů. Napětí je tu skryto spíše pod povrchem a komediální feeling tu jen v záblescích a okrajově odlehčuje osudovou atmosféru, podobně jako Georgův milý, nekonzumovaný flirt se sympatickou neznámou v hotelovém baru.

Na dějovou pilu měl možná poněkud přitlačit scénář, který mohl ze silného tématu, slušné stopáže, autentického dokumentárního backgroundu a setkání s dalšími postavami a jejich bolavými příběhy vytěžit ještě o něco víc. Na druhé straně snímek oživuje vypointovanými a až mrazivě lakonickými dialogy nebo brutálně jednoduchými odpověďmi na bolestivé otázky typu: „Co se tu dělo za války?“ „Co by se dělo? Zabíjelo se!“ Jakoby scenáristé Šulík a Leščák chtěli, abychom si uvědomili, co všechno je za těmito několika slovy skryto.

Velké sólo pro dva hlasy

Komorně a osobně laděný Tlumočník je velké sólo pro dva hlasy, dvě hodně odlišné klíčové figury, a to jak ve smyslu jejich charakterů, tak hereckých projevů. V německé a slovenské dikci se určitě hůře artikulovalo ateistovi, marxistovi a kosmopolitovi Jiřímu Menzelovi, který na poslední chvíli zaskočil v roli Ali Ungára za původně uvažovaného Juraje Herze.

Jiří Menzel a Peter Simonischek
Zdroj: Bioscop

Řekl bych, že Menzelův spíše tlumený až unaveně působící projev, není důsledkem překotného učení role, ale kontrastním záměrem pro vytvoření postavy člověka, jemuž pro naplněný život stačila jedna manželka a (s výčitkami) jedna milenka.

Proti němu stojí robustní figura třikrát ženatého Georga Graubnera, tvrdícího, že podvádět se má s radostí, a ne s výčitkami, kterou zkušený Peter Simonischek kotví někam mezi dychtivého fauna a populárního Toniho Erdmanna, jenž vás stejně tak baví, jako znepokojuje. A není podstatné, jestli někdo někoho přehrává, neboť každý je tu svůj a za sebe. Další herecké party, včetně těch ženských, jsou spíše do počtu.

Užitečný a potřebný film

Vizuál Šulíkova kameramana Martina Štrby je příjemně koukatelný a zejména v leteckých krajinářských nadhledech bezpečně prodávající vděčné slovenské exteriéry. A v podkresu k tomu slušně hraje soundtrack Vladimíra Godára. Mozaikovitě komponovaný Tlumočník, který vás ve finále možná překvapí, je užitečným a potřebným snímkem, jenž oživuje aktuálně často deformovanou a přehlíženou historickou paměť.

A také přináší poznání, že když dva hodně rozdílní lidé budou hledat cestu k pravdě, najdou i cestu k sobě. Za sto eur denní gáže pro jednoho tlumočníka tohle zjištění stojí, nemyslíte?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 16 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled