Recenze: Svátek matek je ubulený cajdák plný žánrových klišé

Sami rozhodujeme, kdo jsme. Kdy a s kým se seznámíme, komu dáme kopačky a v jaké společnosti zapaříme na Svátek matek oslavující nejdůležitější práci na světě. Režisér Garry Marshall si ani po osmdesátce nedá pokoj. Odvážně se pouští do romantických komedií, které ho kdysi katapultovaly do první hollywoodské ligy (viz Pretty Woman). Tentokrát představil několik rodin, které mají jen pár dnů na usmíření a vstřebání všech kostlivců nacpaných ve skříni.

Tohle je den, kdy se může stát cokoli. Třeba se můžete svézt v nafukovací růžové děloze, která bude hvězdou alegorického průvodu, nacpat se k snídani nezdravými koblihami a pak jít do školy „na ostro“ bez spoďárů, tak jako synové Sandy (Jennifer Aristonová), která si dlouho myslela, že je vcelku spokojenou polovinou nejšťastnějšího, rozvedeného páru na světě. 

A také je tu sympatická Jesse (Kate Hudsonová), která se svojí xenofobní matkou už léta nemluví, protože jí házela rasistické vidle do lásky s indickým „čmoudem“ (jak mu vlídně říkala), s nímž má teď syna, o kterém ví babička stejnou kulovku jako o lesbickém vztahu své druhé dcery. Tady je zaděláno buď na velké překvapení, nebo velkou hysterickou scénu či velké, všechna etnika objímající, usmíření.

Adoptovaná a prozatím svobodná matka Kristin (Britt Robertsonová) svoji biologickou mámu zase nikdy neviděla a formát sentimentálně romantické komedie nabízí slušnou šanci jak to konečně napravit a zjistit, zda byla z jejího života odhozena z čirého rozmaru, nebo neúprosné nutnosti (vezměte jed na to, že za bé je správně). Aby toho nebylo málo, zvláštním způsobem se do této dámské jízdy zařazuje tklivými vzpomínkami sužovaný vdovec v nejlepších letech, táta-máma Bradley, který se po smrti své ženy stará o dvě dcery a fitko, což je na jednoho mužského, co žije jen ze vzpomínek, docela nálož.

„Ať se stane cokoli, vždycky budeš moje máma!“

Tohle je hlavní leitmotiv a jediný vzkaz, který nám Svátek matek nabízí a i když od komediální žánrovky nelze čekat sofistikované existenciální poselství, tak mi to připadá přece jen trochu málo. Poté co Marshall natočil své dva poslední, epizodicky strukturované opusy Na sv. Valentýna (2010) a Šťastný Nový rok (2011), jakoby si řekl: „Zahraj to znovu Garry!“ A jak řekl, tak i udělal, což je sice konzistentní, ale také poněkud vyčpělé a zvětralé, jako nedopitá láhev ze včerejšího mejdanu.

Nedá se říci, že by to Garry Marshall rozehrál blbě, že by neměl zaděláno na úsměvné, komorní a laskavé prolínání jednotlivých příběhů a střetávání jejich protagonistů nebo že by si nepohlídal hvězdné složení castingu, které je pro tento typ jeho „víceúrovňových“ spektáklů symptomatické.

Životem sice lehce ošoupaná, ale jiskru nepostrádající Jennifer Aristonová je skvělá, Marshallova oblíbená Julia Robertsová elegantnně sebejistá a Jason Sudeikis dělá všechno pro to, aby chlapi v tomto gendrovém konceptu nebyli pouze přicmrndávači, kteří jsou v lepším případě útrpně vzati na milost.

Problém je, že tuhle slibnou rozehrávku Marshall nedotáhl a rozpustil ji v naivně tónovaném slepenci za úsporných pětadvacet mega (které se bez problémů produkci vrátí), kde jsou všichni primárně ušlechtilí, chápaví, laskaví a dobří, nebo k tomu nezadržitelně směřují. Jeho Svátek matek působí unaveně, nemá drive ani šťávu a je stejně snadno předvídatelný jako zapomenutelný. Dobří herci, vlažné minipříběhy, slzopudné emoce a laciná klišé – matkám se tenhle svátek možná vydařil, ale ten filmový se tentokrát nekonal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 11 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 12 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...