„Podívejte se, já zázraky nedělám.“ Z Betlémského světla od tria Svěrákových zatím svítí trailer

3 minuty
Trailer: Betlémské světlo
Zdroj: Bioscop

Nový film otce, syna a také vnuka Svěrákových se představuje trailerem. Snímek Betlémské světlo režíruje a také napsal Jan Svěrák podle povídek svého otce, jako střihače přivzal svého syna Františka. Příběh o spisovateli, jehož pronásledující jeho postavy, by kina měla uvést na jaře příštího roku.

„Baví mě, že se postavy z různých mých povídek ve filmu setkávají v nových nečekaných situacích. Pro film je to stmelující prvek a pro diváky to bude doufám zábavné,“ odhaduje Zdeněk Svěrák, který byl léta „dvorním dodavatelem“ scénářů pro svého syna Jana. V Betlémské světle mu připadla „jen“ hlavní role stárnoucího spisovatele Karla Šejnohy. Psaní už mu nejde jako dřív, postavy z nedokončených povídek se ale dožadují, aby v jejich příbězích pokračoval.

Například fotograf Matěj chce získat nedobytnou magistru, pan Bohumil čeká na zázrak, automechanik Bakalář by se rád stal léčitelem. Do jejich požadavku vstupuje z reálného světa Šejnohova manželka, která si naopak myslí, že by měl s psaním už přestat a konečně se věnovat jí.

Filmovou manželkou Zdeňka Svěráka se opět – jako v komediích Na samotě u lesa a Vratné lahve – stala Daniela Kolářová. S Janem Svěrákem točili už i Ondřej Vetchý, Tereza Ramba a Jitka Čvančarová, naopak pro Vojtěcha Kotka a Vladimíra Javorského jde o první spolupráci s oscarovým režisérem. „Jsou to oba skvělí komediální herci a opravdové hvězdy. Těším se, až jejich zář pocítí vystupovat z plátna i diváci,“ nepochybuje Jan Svěrák.

Natáčení filmu Betlémské světlo
Zdroj: Bioscop

Humorem proti smutku

Novou posilou filmařského štábu je režisérův syn František Svěrák, který se do „rodinného podniku“ zapojil jako střihač, naopak za stálici lze už počítat kameramana Vladimíra Smutného. „Je to hodně barevný film, nic takového jsme ještě nedělali,“ prozradil. „Jak se spolu postavy a jejich příběhy setkávají, vznikají z toho nové a často opravdu krásné kombinace. Náš film je komedie plná fantazie a takový žánr si o barevnou opulentnost přímo říká,“ dodává Jan Svěrák.

Tvůrci mluví o komedii s prvky magického realismu, která univerzální otázky lidského života zodpovídá s nadsázkou a vtipem. „Nic lepšího než humor proti smutku nemáme,“ zakončuje ostatně Zdeněk Svěrák trailer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 6 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 11 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...