Pacient není expert na léčbu, ale je expert na svůj život, říká lékař z dokumentu o paliativní péči

11 minut
Ondřej Kopecký: Pacient je expert na svůj život
Zdroj: ČT24

Dokumentaristka Adéla Komrzý se téměř tři roky vracela na oddělení paliativní a podpůrné péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Rozhovory vedla s pacienty bojujícími s těžkými onemocněními a mluvila i se zdravotnickým týmem, který jim pomáhá uspořádat kvalitu života. Dokument Jednotka intenzivního života získal na právě skončeném festivalu v Karlových Varech zvláštní uznání poroty, nyní vstupuje do běžných kin. V Událostech, komentářích film i svou práci přiblížil jeden z protagonistů, paliatr Ondřej Kopecký.

Ondřej Kopecký se léta věnoval intenzivní medicíně. Práce na oddělení resuscitační péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze ho ale přivedla k uvědomění, že technologicky vyspělá medicína sice umí pomoci tělům pacientů, ale nepomůže s těžkým životem, který jim nemoc přináší.

„Moje role paliatra umožňuje přijít za pacientem s těžkou nemocí a s ním přemýšlet o tom, co v jeho životě je důležité. Co z toho, co my lékaři umíme, dává v jeho životě smysl. Jak jeho život s těžkou nemocí může vypadat, jestli do něj patří více medicíny, více podpůrné intervence, více svobody v rozhodování nebo třeba více schopnosti udržet si vlastní svět, i když by medicína dokázala jeho svět natahovat,“ vysvětluje.

Paliatr pacienty doprovází v přemýšlení, co je v jeho životě důležité, a teprve na základě tohoto poznání vzniká diskuse, jak jim medicína může pomoci. „Pacient není v roli experta na jednotlivé léčebné postupy, ale je expert na svůj vlastní život,“ říká Kopecký.

Uspokojení pro pacienta i lékaře

Svět hodnot je podle lékaře klíčový pro řazení priorit v životě téměř každého člověka. Diskuse o nich s těžce nemocnými lidmi nespadá jen do kompetence psychologů či duchovních.

„Unikátnost paliativních týmů je ve zvláštní erudici. Profese dokážou pracovat společně a částečně se i zastupovat. Možná proto to v dokumentu působí tak, že jsme zdánlivě trošku psychology, zdánlivě trošku kaplany, trošku lékaři. Ty profese jsou si v tom týmu mnohem bližší,“ vysvětluje.

„Cesta od lékaře s hadičkami a přístroji k lékaři, který hledá s pacientem jeho hodnoty, pro mě byla krásná. Tam, kde nedokážeme život lidí proměnit zásadním způsobem medicínsky, je to nabídka, ve které můžeme pacientům přinést velké uspokojení a sami sobě také profesionální uspokojení,“ domnívá se.

Dokument Adély Komrzý podle něho s vlídností umožňuje divákům nahlédnout nejen to, co je náplní paliativní péče, ale také to, jaké může být závěrečné období života a s čím se v něm dá lidem pomoct.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 11 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 17 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...