Fotografie vysychajícího Aralského jezera vyvolala ve spisovatelce Biance Bellové pocit nezadržitelné zkázy a tento pocit přenesla do románu Jezero. Krutý příběh se stal Knihou roku 2016 v cenách Magnesia Litera. Bezútěšnost čiší i z vítěze nejsledovanější kategorie prózy – Únavy materiálu od Marka Šindelky.
Knihu roku vybíralo 116 hlasujících z titulů nominovaných na Magnesii Literu, s výjimkou nominací v kategoriích nakladatelský čin a překlad.
Jezero je čtvrtým románem Biancy Bellové. Přestože je inspirován konkrétním místem, krutou dystopii zasadila spisovatelka do blíže neurčené země kdesi ve střední Asii. Hrdinou apokalyptického podobenství je chlapec Nami, který se musí vydat na iniciační pouť, aby nakonec zjistil, že opsal kruh.
Bezútěšné putování popisuje i novela Marka Šindelky, autora oceněného Magnesií Literou už před pěti lety za povídkový soubor Zůstaňte s námi. V aktuálním ročníku získal Literu za prózu. Také on se v knize Únava materiálu vyhýbá konkrétním místům – jeho hrdinové, utečenci, se pokouší dostat do blíže nespecifikované evropské země.
Naturalisticky podanou zkušeností hrdinů chtěl Šindelka v čtenářích vyvolat až téměř fyzický zážitek útrap, které podstupují lidé putující do Evropy. „V tom samém prostoru a čase, kdy přebírám cenu, je tu spousta lidí, kteří čelí ostrým životním podmínkám. Můj cíl byl psát v první řadě o lidech – o lidech, kteří jsou uprchlíky,“ podotkl Šindelka při vyhlašování vítězů v Národním divadle.
Literu za poezii si odnáší brněnský básník Milan Ohnisko. Ve sbírce Světlo v ráně zdánlivě nevinně komentuje momenty z každodenního života nebo výjevy, které jako by vypadly ze snů nebo pohádek.
Stárnutí patří k životu, ujišťují Překlep a Škraloup, hrdinové nejlepší knihy pro děti. Téma času a časovosti v ní nápaditě zpracovali Tomáš Končinský a Barbora Klárová.
Jak lze politicky využít lidské tělo? Historik Petr Roubal se v monografii Československé spartakiády vrací k masové akci, která neměla význam jen sportovní. Stal se díky ní vítězem kategorie literatura faktu.
V obnovené kategorii publicistiky zvítězil Brnox – průvodce brněnskou čtvrtí, které se říká Bronx. Umělkyně Kateřina Šedá, která za projektem stojí, čtvrť popsala s vtipem a bez předsudků.
Literu za nakladatelský čin získalo nakladatelství Jota. Patří mu uznání za vydání rozsáhlé monografie o spisovateli a cestovateli Miloslavu Stinglovi. Rozsáhlou publikaci s cestovatelskou legendou sepsal Adam Chroust. Text doplňuje více než 500 fotografií.
Alice Hyrmanová McElveen si dokázala poradit s jazykem plným metafor a hříček v prvotině irské autorky Sary Baumeové. Patří jí proto Litera za překlad. Kniha nazvaná Jasno lepo podstín zhyna vypráví příběh o osamělém podivínovi, který se psem prchá před policií.
Za objev roku byl označen Ondřej Nezbeda. V Průvodci smrtelníka se věnuje citlivým tématům i základním otázkám spojeným s péčí o umírající a nevyléčitelně nemocné. Svou prvotinu napsal na základě zkušenosti s umíráním babičky i s prací pro domácí hospic.
Čtenáři svou cenu udělili knize Postel hospoda kostel, v níž Markéta Zahradníková vede rozhovor s farářem Zbigniewem Czendlikem.
Litera také vybírá nejlepší blog. Letos za literární úroveň ocenila „hantecové“ KKRD Boys. Stejně jako vítězové v předchozích letech, i oni obdrželi 50 tisíc korun na vydání svých internetových textů knižně.
Závěrečný večer cen Magnesia Litera za rok 2016 vysílala v přímém přenosu ČT art. Podívejte se na záznam:
