Krobot spojil Mozarta se sci-fi. Kouzelná flétna byla kdysi komerční show, vysvětluje

Národní divadlo Brno chystá nové nastudování opery Kouzelná flétna. Oblíbený Mozartův kus svěřil Miroslavu Krobotovi, který tak poprvé dostal příležitost vyzkoušet si práci operního režiséra. Pohádkovost dvě stě třicet let staré opery nahradil podle něj současnými pohádkovými žánry: sci-fi a fantasy.

Kouzelnou flétnu už Miroslav Krobot režíroval jednou – v roce 2003 měla opera Amadea Wolfganga Mozarta premiéru v Krobotově kmenovém Dejvickém divadle. Přímo o operní nastudování ale nešlo. Režisér tehdy jako devizu představení uvedl, že činohercům bude dobře rozumět. „Při vší úctě k operním zpěvákům, jim jde především o to, zazpívat tón čistě,“ uvedl. K inscenaci prý přistupoval tak, „aby to byla legrace, ale aby to bylo také krásné“.

Brněnské představení má operní obsazení. „Nadchnul mě, protože z Kouzelné flétny udělá obrovskou srandu a zároveň to bude dojemné,“ slibuje sopranistka Jana Šrejma Kačírková. „Bude to jemná, úsměvná komika, doufejme ale, že se povede i výraznější. Má to určitý limit, není to ‚cirkusové představení‘,“ doplňuje pěvec Jiří Sulženko.

Krobot: Pohádka je dnes fantasy

Miroslava Krobota lákala zkušenost s operou už delší dobu, nabídka režie Kouzelné flétny podle něj nešla odmítnout. „Nejzajímavější bylo, že si můžu zkusit něco jiného, než co znám. Velký prostor, operní herectví, operní zpěv, Mozart,“ upřesnil.

Pohádkové pojetí Kouzelné flétny rozšířil o sci-fi a fantasy. Příběh Tamina, který zachraňuje unesenou krásnou Paminu, začíná v hibernační vesmírné lodi, která kvůli poruše skončila na oběžné dráze neznámé planety.

Nahrávám video

„Produkce Kouzelné flétny kdysi ve Vídni byla vlastně komerční show. Bylo to komediální, byly tam zázraky, byla to pohádka. Říkali jsme si, co je toho dnes obdoba, a lidé dneska, mám pocit, nejvíce koukají na fantasy seriály,“ uvedl k inspiraci Krobot.

Kouzelnou flétnu v jeho režii uslyší publikum poprvé v Národním divadle Brno 13. dubna. Přestože si Krobot podle svých slov přípravu opery užil, natrvalo se operním režisérem stát nechce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 2 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 3 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...