Začíná platit roční dálniční známka 2019. Cena zůstala na patnácti stovkách

Od 1. prosince začíná platit roční dálniční známka (kupon) 2019. Její cena zůstala na 1500 korunách. Motoristé ji mohou používat až do konce ledna 2020. Určena je pro auta do 3,5 tuny, ta těžší podléhají elektronickému mýtu.

Motoristé si budou moci za stejnou částku jako v minulých letech koupit i měsíční (440 korun) či desetidenní (310 korun) dálniční známku. Stejně jako u roční se jejich ceny od roku 2012 nemění. Měsíční a desetidenní kupony 2019 jsou platné od 1. ledna 2019.

Dálniční kupony emise 2019 mají inovovaný design a jsou opatřeny řadou ochranných prvků proti padělání, uvedl Státní fond dopravní infrastruktury ve své zprávě. Dodal, že lidé by se měli vyhýbat nákupům mimo oficiální prodejní místa a za jinou cenu, než je oficiálně uváděna.

Distribuci kuponů zajišťuje společnost dodavatelů, kterou tvoří Autoklub Bohemia Assistance, Česká pošta a MTX. Prodejní místa jsou označena speciální nálepkou a zároveň jsou vybavena ceníkem a tříjazyčným informačním letákem. Jsou to především čerpací stanice, směnárny na hraničních přechodech, pošty, provozovny smluvních partnerů České pošty či cestovní kanceláře. Ke koupi lze využít i internetový prodej.

Česká pošta na svých stránkách také uvádí, v jakých případech je možné vyměnit kupony či jak postupovat, pokud je kupon vadný.

  • Roční
  • Platnost kuponu je od 1. prosince 2018 do 31. ledna 2020, tedy čtrnáct měsíců. Cena je 1500 korun. Je určen pro vozidla do 3,5 tuny. Jen pro připomenutí, platnost ročního kuponu 2018 končí koncem ledna 2019. 
  • Měsíční
  • Platnost kuponu začíná dnem vyznačeným na kuponu a končí uplynutím dne bezprostředně následujícího měsíce, který se číselně shoduje se dnem vyznačeným na kuponu. Není-li takový den v příslušném následujícím kalendářním měsíci, připadne konec platnosti na jeho poslední den. Cena je 440 korun. Je určen pro vozidla do 3,5 tuny. 
  • Desetidenní
  • Platnost kuponu začíná dnem vyznačeným na kuponu a končí uplynutím desátého kalendářního dne. Cena je 310 korun. Je určen pro vozidla do 3,5 tuny.
  • Měsíční a desetidenní kupony jsou platné od 1. ledna 2019.
  • Zdroj: Česká pošta

Fond upozornil, že i v příštím roce budou policisté a celníci ověřovat pravost vylepených kuponů na vozidlech a jejich kontrolních ústřižků.

„Pokud motorista vylepí na vozidle padělaný kupon, dopouští se přestupku a vystavuje se riziku uložení pokuty za užívání zpoplatněných pozemních komunikací bez řádně uhrazeného časového poplatku ve výši až pět tisíc v blokovém řízení, nebo až sto tisíc korun ve správním řízení. Zároveň se vystavuje riziku možného trestního stíhání za spolupodílnictví na šíření padělaných kuponů,“ připomíná se ve zprávě fondu.

Fond zároveň uvádí zpoplatněné dálniční úseky i případy, kdy platí osvobození od zpoplatnění.

Jak a kam nalepit

Dálniční známka musí být vylepena vždy na vnitřní straně čelního okna v rohu spolujezdce tak, aby nijak neomezovala řidiče ve výhledu z vozidla a zároveň byla dobře viditelná. Je dobré také včas odstranit již neplatnou známku, za její ponechání na skle totiž hrozí pokuta až 1000 korun.

Na oba díly dálniční známky je nutné vypsat registrační značku vozidla. Druhý díl známky je nutné uschovat pro případ policejní kontroly. Bez správného vyplnění SPZ je známka neplatná. Číslo na obou dílech nesmí být napsáno obyčejnou tužkou anebo takovým typem barvy, kterou je možné smazat, vygumovat apod. Předepsáno je přímo propisovací pero, dodává stránka Dalnicniznamka.info.

Skončí papírové kupony v roce 2020?

V připomínkovém řízení je nyní návrh zákona o pozemních komunikacích, podle něhož by dosavadní papírové kupony měly skončit v roce 2020. Návrh počítá s tím, že zavedení elektronických dálničních známek zvýší příjmy z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně a zároveň sníží provozní náklady až o 120 milionů korun ročně. Loni stát vybral na dálničních známkách přes 5,4 miliardy korun. Součástí návrhu je zvýhodnění vozidel na alternativní pohon či jejich osvobození od poplatků.

Návrh zákona zároveň počítá se zvýšením maximálního limitu poplatku za roční známku. V současnosti zákon dovoluje nejvyšší možnou cenu 1500 korun, což však podle dokumentu neumožňuje reagovat na aktuální náklady spojené s dopravou a výstavbou dálnic. Nově by se tak cena mohla zvýšit až na 2000 korun. Neznamená to však, že se ceny automaticky zvýší, o stanovení sazeb totiž rozhoduje vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 14 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...