Většinu v brněnské Kiwi.com koupil americký General Atlantic. Cena je tajná, spekuluje se o miliardách

Většinový podíl v brněnské firmě Kiwi.com, která vytvořila vyhledávač levných letenek, koupil americký fond General Atlantic. Svůj podíl prodal Impuls Capital Ondřeje Tomka i další investoři. Podle tiskové zprávy společnosti Kiwi.com si spoluzakladatelé Oliver Dlouhý a Jozef Képesi ponechají nadále významný podíl. Cenu transakce společnost zveřejňovat nebude, řekl její zakladatel Oliver Dlouhý. Podle dřívějších nepotvrzených údajů měl General Atlantic za podíl zaplatit téměř tři miliardy korun.

Dlouhý potvrdil, že kromě Ondřeje Tomka a jeho Impuls Capital prodali své podíly také Jiří Hlavenka, Jaroslav Kokolus a bývalá výkonná ředitelka firmy Lucie Brešová. „My s Jozefem Képesim a Lubošem Charčenkem zůstáváme se 40 procenty, Touzimsky Airlines si ponechávají necelých deset procent,“ upřesnil Dlouhý.

Kiwi.com podle něj chystá další fázi růstu. Brněnská firma byla založena v roce 2012 a v letech 2017 a 2018 ji časopis Forbes zvolil nejrychleji rostoucím start-upem v Evropě. V loňském roce dosáhla tržeb 30,9 miliardy korun.

„Unikátní je Kiwi.com především díky tomu, že se do ní investovalo do dnešního dne jen 1,4 milionu dolarů, což je na startupové poměry hrozně málo. Navíc firma byla hned v prvních letech zisková. Takové srovnání nemohou nabídnout ani nejznámější světové společnosti,“ uvedl investiční ředitel Impuls Capital Branislav Gordan, který měl prodej podílu na starosti.

Touzimsky Kapital prodala po pěti letech přibližně polovinu svého podílu.

„Po pěti letech, kdy jsme mohli zblízka sledovat fenomenální růst Kiwi.com, jsme přesvědčeni, že jeho inovativní potenciál ještě zdaleka není vyčerpán. Věříme, že příchod významného partnera se zkušenostmi s projekty v oblasti on-line travel poskytne společnosti další růstový impulz a kromě jiného též globální manažerskou kompetenci. Ponecháváme si proto zhruba polovinu majetkové účasti a těšíme se na možnost podílet se na budoucím úspěchu Kiwi.com na světových trzích,“ uvedla Irena Valentová z Touzimsky Kapital.

General Atlantic je přední světovou takzvanou growth equity společností, což znamená, že firmám poskytuje kapitál a strategickou podporu k jejich růstu. Spolupracuje s více než 150 investičními profesionály po celém světě. Za 40 let investovala do více než 350 společností, mezi nimiž jsou například Airbnb, Priceline, Flixbus nebo Uber.

Kiwi.com těží z algoritmu, který umí pracovat s internetovými nabídkami různých, nejčastěji lowcostových aerolinek, takže na dané trase obvykle najde nejlevnější kombinaci letů. Logicky se mu daří hlavně u zákazníků, kteří plánují cestu mezi městy, jež nespojuje žádná přímá linka a jimž je jedno, s jakou společností poletí.

Oproti největším konkurentům, jejichž portály fungují na podobném principu, Kiwi spojuje i lety aerolinií, jež spolu nemají podepsanou partnerskou smlouvu. „Díky tomu jsme unikátní. Zákazník s námi ušetří na některých trasách až 80 procent ceny nabízené na jiných internetových stránkách,“ uvedl dříve v americké televizi CNBC Oliver Dlouhý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou dle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou „velmi dostatečné“,“ míní Singer.
před 4 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...