Většina Čechů se cítí jako spotřebitelé druhé kategorie, ukázal průzkum

Skoro tři čtvrtiny Čechů mají pocit, že jako spotřebitelé nemají stejné postavení jako obyvatelé jiných evropských zemí. Většina z nich považuje za příčinu špatného postavení horší kvalitu zboží oproti například německému či rakouskému trhu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK.

Dvojí kvalita, tedy fakt, že na společném evropském trhu existují potraviny a potravinářské výrobky, které se tváří stejně, ale je v nich podstatný rozdíl, Čechům vadí. Pocit, že jsou spotřebitelé druhé kategorie, má 73 procent z nich. Pětina lidí zastává názor, že „všude je to tak nějak stejně“ a dvě procenta dotázaných si myslí, že v Česku mají zákazníci lepší podmínky. „Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45 až 59 lety a také lidé žijící v Praze,“ uvedli analytici.

Důvodem horšího postavení je podle 81 procent oslovených horší kvalita prodávaného zboží a 55 procent Čechů rovněž soudí, že pro nadnárodní firmy je český trh druhořadý. Polovina účastníků průzkumu vyjádřila přesvědčení, že horší postavení českého spotřebitele může být také dáno nízkou mírou znalosti spotřebitelských práv. Menšina dotázaných pak souhlasila s názorem, že za to může nezájem státních institucí, nedostatečná právní úprava nebo fakt, že firmy nedodržují zákonné normy.

Autoři průzkumu uvedli, že většina českých zákazníků projevila poměrně radikální postoje v případě klamání ze strany firem. Dvě třetiny respondentů by okamžitě odešly k jiné značce či produktu. Stížnost státní instituci by neváhali poslat tři z pěti spotřebitelů, třetina by uvažovala o podání žaloby na výrobce, sdělil STEM/MARK.

Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, 2016
Zdroj: MPSR.sk/Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku/2016

Problém dvojí kvality především potravin na evropském trhu se v poslední době řeší i v rámci Evropské unie. Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska považují za nepřijatelné, aby se lidem v jednom státě nabízelo zboží stejné značky ve stejném balení, ale v horší kvalitě než ve státu druhém.

Například srovnání informací na obalech u výrobků prodávaných pod vlastní značkou v obchodních řetězcích v Česku a v německy mluvících zemích ukázalo také „velmi podstatné rozdíly, které většinou hrály v neprospěch zboží prodávaného na českém trhu“. Třeba „rakouská šunka stejné značky a stejného cenového naladění obsahovala 91 procent masa, zatímco ta česká 72 procent“. Další rozdíly se týkají přídatných látek v pečivu či limonádách.

Rozdíly se podle Jana Maryšky ze sdružení dTest týkají několika typů potravin – zejména masných výrobků, nápojů či mléčných výrobků. Odhadem jde asi o čtvrtinu výrobků, dodal. „Italská, česká a polská Nutella mají podobnou recepturu, vycházejí ze stejného obsahu kakaa a ze stejného obsahu lískových oříšků. Na rozdíl od té německé, kde jsme zjistili mnohem větší podíl kakaa,“ uvedl Maryška.

Na společné schůzce začátkem března tak premiéři zemí Visegrádské čtyřky vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala větší pozornost problému rozdílné kvality potravin v různých unijních zemích. Okrajově se problémem zabýval i poslední summit EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...