Ve hře o stejnou kvalitu stejných potravin v celé EU slibuje Jourová přesnější výklad pravidel

Problém dvojí kvality potravin – přitom však od stejného výrobce a ve stejném obalu – na západě a východě Evropské unie by měl v první fázi řešit přesnější výklad evropských ustanovení o ochraně spotřebitele. Po pondělním jednání ministrů zemědělství osmadvacítky to řekl český ministr Marián Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že přesnější výklad příslušných ustanovení slíbila eurokomisařka odpovědná za ochranu spotřebitele Věra Jourová.

„Dvojí kvalitu potravin a zboží, jako jsou prací prášky, považuji za neférovou obchodní praktiku na společném evropském trhu,“ sdělila eurokomisařka Jourová. Cestou k účinné nápravě je podle ní právě uplatnění evropských pravidel ochrany spotřebitelů. 

Podle Jurečky by zpřesnění výkladu pravidel mělo pomoci věc přinejmenším částečně řešit bez potřeby nové celoevropské legislativy.

Průzkum potravin
Zdroj: ČT24

Dlouhý běh zatím bez výsledku

Středoevropské země EU připomínají problém s rostoucí intenzitou už delší dobu. Před několika dny na věc upozornili přímo premiéři zemí Visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Česka a Polska. Ti se ve Varšavě dohodli na výzvě adresované Evropské komisi, aby kvalitě potravin věnovala větší pozornost.

Podle Jurečky bude Jourová jako zástupkyně komise v březnu jednat s členskými zeměmi a jejich obchodními inspekcemi tak, aby získala přehled o situaci a o rozsahu problému. Svá zjištění by měla ministrům předložit v červnu.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Stojí také o výsledky našich testů, které budeme dělat v pěti členských státech – v Německu, Rakousku, ČR, Slovensku a Maďarsku tak, aby se v červnu mohlo říct, jak dál věc řešit,“ dodal Jurečka.

Kdo a co pomůže?

Europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD) minulý pátek v pořadu Interview ČT 24 připomněla, že o tématu hovoří od roku 2011, tlak na změnu ale roste až v poslední době. Přibývá různých průzkumů, záležitosti se věnují ministři i premiéři.

Myslí si, že nyní by se mělo zjistit, zda k nápravě stačí současná evropská legislativa, anebo je třeba ji změnit. S tím, jak v různých zemích přibývají další průzkumy na téma rozdílné kvality potravin, usiluje Sehnalová o to, aby si sama Evropská komise udělala testy, a získala tak průkazné výsledky a důkazy o současné situaci.

Za problém ztěžující řešení nestejné kvality potravin i dalšího zboží považuje také to, že tato agenda spadá pod více eurokomisařů, včetně Jourové. 

Nahrávám video
Sehnalová a Vaněk v Interview ČT24 o rozdílech v kvalitě potravin
Zdroj: ČT24

Naopak zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk ve stejném pořadu uvedl, že celoevropskému řešení různorodé kvality zboží nevěří. Považuje za nesmysl si myslet, že by malé státy dokázaly ke změně přesvědčit velké státy, například Německo.

Za schůdnější řešení spíše považuje, aby zákazníci četli pozorně etikety a používali zdravý rozum. Tedy aby se například zajímali, v které zemi je nyní vyráběna ta která tradiční česká značka, či přistoupili na rovnici, že levnější potraviny jsou většinou méně kvalitními potravinami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...