Ukrajina dluží Rusku za plyn 1,5 miliardy USD, Gazprom jí zruší slevu

Moskva – Ukrajina přijde o slevu na plyn, kterou v prosinci s Vladimirem Putinem vyjednal její tehdejší prezident Viktor Janukovyč. Ruská plynárenská společnost Gazprom, tamní dominantní dodavatel, oznámila, že zvýhodněné ceny zruší od dubna. Podle šéfa firmy Alexeje Millera dluží Ukrajina za dodávky ruského zemního plynu přes 1,5 miliardy dolarů (zhruba 30 miliard korun). Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger přislíbil, že Evropská unie pomůže Ukrajině tento dluh uhradit. „Pomůžeme jim s vyřízením nedoplatků,“ řekl.

Na snížení ceny plynu pro Ukrajinu se koncem loňského roku dohodl ruský prezident Vladimir Putin se svým tehdejším ukrajinským protějškem Viktorem Janukovyčem (čtěte víc). Smlouvu podepsali krátce poté, co Kyjev odstoupil od podpisu asociační dohody s EU. Rozhodnutí ukrajinského vedení ovšem vyvolalo v zemi bouřlivé demonstrace, které nakonec vyústily v sesazení prezidenta Janukovyče.

Dohoda stanovila, že ruský Gazprom bude v letošním prvním kvartálu prodávat Ukrajině tisíc krychlových metrů plynu za 268,5 dolaru. Dřívější cena, dohodnutá v roce 2009, přitom činila 400 dolarů. Podmínkou snížení ceny nicméně byla úhrada dřívějšího dluhu.

Dluh může vzrůst až na dvě miliardy

Již minulý týden ruské ministerstvo energetiky uvedlo, že vzhledem ke stále nesplaceným ukrajinským závazkům za plyn není důvod k tomu, aby dodávky za zvýhodněné ceny pokračovaly i v dalším čtvrtletí. Podle Alexeje Millera Ukrajina v pondělí navíc oznámila Gazpromu, že není schopna zaplatit ani za únorové dodávky.

Jak dnes upozornil prezident Putin, pokud by Kyjev opravdu účty z minulého měsíce nevyrovnal, celkový dluh by se vyšplhal až ke dvěma miliardám dolarů (čtěte víc o prvním Putinově veřejném vystoupení od zahájení vojenských operací na Krymu).

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Rusko-ukrajinské vztahy ohledně dodávek plynu jsou důležité i pro Evropu. Ta totiž dovozem ruského plynu pokrývá zhruba čtvrtinu své poptávky po této strategické surovině (Gazprom uvádí, že v roce 2012 měl na evropském trhu 30procentní podíl).

Cesty ruského plynu přes Ukrajinu
Zdroj: ČT24/National Gas Union of Ukraine / ČT24

Střety mezi Kyjevem a Moskvou ohledně cen energií už dvakrát způsobily vážné narušení dodávek z Ruska do Evropy, a to v letech 2006 a 2009. Mluvčí Gazpromu však ujistil, že nynější ukrajinská krize zatím dodávky ruského zemního plynu do Evropy nenarušila.

„Evropská unie potřebuje ruský plyn a Rusko potřebuje peníze za plyn pro svou ekonomiku. Ruský rozpočet na tom závisí,“ poznamenal eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.

Také lídr na trhu s plynem v Česku, kterým je energetická skupina RWE, potvrdil, že napětí na Ukrajině by nemělo tuzemské zásobování ohrozit. Podzemní zásobníky RWE jsou totiž stále naplněny z 38 procent a spolu s denními dodávkami prý bez problémů pokryjí spotřebu až do konce topné sezony (více čtěte zde).

Podle Vratislava Ludvíka, poradce v oboru plynárenství, je Česko na případné nesnáze se zásobováním zemním plynem připraveno „více než dostatečně“, a to díky velké kapacitě podzemních zásobníků a napojení na plynovod ze severu. „I kdyby došlo k dvouměsíčnímu, tříměsíčnímu přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu, nic se nestane,“ je přesvědčen Ludvík.

Nahrávám video

Ukrajinská ekonomika balancuje na pokraji kolapsu. Státní pokladna je prázdná, Kyjev navíc přišel o slíbený záchranný úvěr od Moskvy ve výši 15 miliard dolarů (Kreml poslal začátkem roku jen první tranši ve výši 3 miliard dolarů, pak čerpání pozastavil).

O tíživé ekonomické situaci jedná v Kyjevě tým expertů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle agentury Bloomberg by MMF mohl v příštích týdnech poskytnout Kyjevu půjčku ve výši tří miliard dolarů (60 miliard korun). Nová ukrajinská vláda premiéra Arsenije Jaceňuka je odhodlána jakékoli podmínky MMF přijmout (čtěte víc).

Kyjev nedávno odhadl své potřeby v letošním a příštím roce na 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Jen letos musí Ukrajina splatit pohledávky za 17 miliard USD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.