Ukrajina dluží Rusku za plyn 1,5 miliardy USD, Gazprom jí zruší slevu

Moskva – Ukrajina přijde o slevu na plyn, kterou v prosinci s Vladimirem Putinem vyjednal její tehdejší prezident Viktor Janukovyč. Ruská plynárenská společnost Gazprom, tamní dominantní dodavatel, oznámila, že zvýhodněné ceny zruší od dubna. Podle šéfa firmy Alexeje Millera dluží Ukrajina za dodávky ruského zemního plynu přes 1,5 miliardy dolarů (zhruba 30 miliard korun). Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger přislíbil, že Evropská unie pomůže Ukrajině tento dluh uhradit. „Pomůžeme jim s vyřízením nedoplatků,“ řekl.

Na snížení ceny plynu pro Ukrajinu se koncem loňského roku dohodl ruský prezident Vladimir Putin se svým tehdejším ukrajinským protějškem Viktorem Janukovyčem (čtěte víc). Smlouvu podepsali krátce poté, co Kyjev odstoupil od podpisu asociační dohody s EU. Rozhodnutí ukrajinského vedení ovšem vyvolalo v zemi bouřlivé demonstrace, které nakonec vyústily v sesazení prezidenta Janukovyče.

Dohoda stanovila, že ruský Gazprom bude v letošním prvním kvartálu prodávat Ukrajině tisíc krychlových metrů plynu za 268,5 dolaru. Dřívější cena, dohodnutá v roce 2009, přitom činila 400 dolarů. Podmínkou snížení ceny nicméně byla úhrada dřívějšího dluhu.

Dluh může vzrůst až na dvě miliardy

Již minulý týden ruské ministerstvo energetiky uvedlo, že vzhledem ke stále nesplaceným ukrajinským závazkům za plyn není důvod k tomu, aby dodávky za zvýhodněné ceny pokračovaly i v dalším čtvrtletí. Podle Alexeje Millera Ukrajina v pondělí navíc oznámila Gazpromu, že není schopna zaplatit ani za únorové dodávky.

Jak dnes upozornil prezident Putin, pokud by Kyjev opravdu účty z minulého měsíce nevyrovnal, celkový dluh by se vyšplhal až ke dvěma miliardám dolarů (čtěte víc o prvním Putinově veřejném vystoupení od zahájení vojenských operací na Krymu).

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Rusko-ukrajinské vztahy ohledně dodávek plynu jsou důležité i pro Evropu. Ta totiž dovozem ruského plynu pokrývá zhruba čtvrtinu své poptávky po této strategické surovině (Gazprom uvádí, že v roce 2012 měl na evropském trhu 30procentní podíl).

Cesty ruského plynu přes Ukrajinu
Zdroj: ČT24/National Gas Union of Ukraine / ČT24

Střety mezi Kyjevem a Moskvou ohledně cen energií už dvakrát způsobily vážné narušení dodávek z Ruska do Evropy, a to v letech 2006 a 2009. Mluvčí Gazpromu však ujistil, že nynější ukrajinská krize zatím dodávky ruského zemního plynu do Evropy nenarušila.

„Evropská unie potřebuje ruský plyn a Rusko potřebuje peníze za plyn pro svou ekonomiku. Ruský rozpočet na tom závisí,“ poznamenal eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.

Také lídr na trhu s plynem v Česku, kterým je energetická skupina RWE, potvrdil, že napětí na Ukrajině by nemělo tuzemské zásobování ohrozit. Podzemní zásobníky RWE jsou totiž stále naplněny z 38 procent a spolu s denními dodávkami prý bez problémů pokryjí spotřebu až do konce topné sezony (více čtěte zde).

Podle Vratislava Ludvíka, poradce v oboru plynárenství, je Česko na případné nesnáze se zásobováním zemním plynem připraveno „více než dostatečně“, a to díky velké kapacitě podzemních zásobníků a napojení na plynovod ze severu. „I kdyby došlo k dvouměsíčnímu, tříměsíčnímu přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu, nic se nestane,“ je přesvědčen Ludvík.

Nahrávám video

Ukrajinská ekonomika balancuje na pokraji kolapsu. Státní pokladna je prázdná, Kyjev navíc přišel o slíbený záchranný úvěr od Moskvy ve výši 15 miliard dolarů (Kreml poslal začátkem roku jen první tranši ve výši 3 miliard dolarů, pak čerpání pozastavil).

O tíživé ekonomické situaci jedná v Kyjevě tým expertů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle agentury Bloomberg by MMF mohl v příštích týdnech poskytnout Kyjevu půjčku ve výši tří miliard dolarů (60 miliard korun). Nová ukrajinská vláda premiéra Arsenije Jaceňuka je odhodlána jakékoli podmínky MMF přijmout (čtěte víc).

Kyjev nedávno odhadl své potřeby v letošním a příštím roce na 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Jen letos musí Ukrajina splatit pohledávky za 17 miliard USD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 9 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.