Novo-Ogarjovo (Rusko) – Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že využití vojenské síly na Krymu je možné jen v krajním případě; a to tehdy, pokud dojde k ohrožení obyvatelstva a o pomoc Rusko požádá – podle Putina jediný legitimní ukrajinský prezident – Viktor Janukovyč. Jediným účelem zásahu by byla ochrana obyvatel před akcemi radikálních nacionalistů a Putin doufá, že vojáci ukrajinské a ruské armády by v tom případě stáli na jedné straně barikády.
Putin vystoupil před novináři poprvé od víkendové invaze na Krym. Prohlásil, že na Krymském poloostrově neoperují ruští vojáci, ale „ozbrojené síly sebeobrany“. Moskva podle něj zatím necítí potřebu povolat na Krym své vojenské jednotky, nicméně vyhrazuje si právo využít všech prostředků k ochraně ruských obyvatel nejen na Krymu, ale i v ruskojazyčných regionech na východě Ukrajiny. Separatistické nálady prý ale Rusko vyvolávat nebude a o připojení Krymu nestojí.
Vladimir Putin:
„Když přijmu rozhodnutí o nasazení armády, bude to podle platných mezinárodních smluv. Jde nám o pomoc lidem, kteří jsou s námi spojeni historickým a kulturním vývojem a samozřejmě také ekonomicky. Je to naše humanitární mise.“
Moskva prý dosud jen posílila ochranu svých vojenských objektů na poloostrově vzhledem k opakujícím se hrozbám. „Stahovaly se tam teroristické bojůvky,“ řekl Putin. Dodal, že na stranu krymských proruských sil přešlo „bez jediného výstřelu“ 22 000 ukrajinských vojáků a několik desítek protiraketových systémů S-300. Tyto informace, které se dnes objevily v krymských médiích, ukrajinská armáda popírá.
Putin popírá sám sebe, upozorňuje americký tisk
Poté, co se Vladimir Putin rozhodl v sobotu využít ruské vojsko k „normalizaci společensko-politické situace“ na ukrajinském Krymu, připomněla řada amerických médií vlastní slova, která loni v září adresoval americké veřejnosti. Tehdy se ruský prezident snažil prostřednictvím komentáře v deníku The New York Times odradit Washington od vojenského úderu proti režimu Bašára Asada, kterého Západ vinil z použití chemických zbraní proti civilistům.
„Mohlo by to vykolejit celý systém mezinárodního práva a pořádku,“ varoval Putin Američany před nálety proti vládním cílům v Sýrii. Prezident zde zdůraznil, že použití síly proti jinému státu je podle mezinárodního práva dovoleno pouze v případě sebeobrany nebo souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „Cokoli jiného je podle Charty OSN nepřijatelné a bylo by aktem agrese,“ uvedl Bašárův spojenec. „Právo je stále právem, musíme se jím řídit, ať se nám to líbí, nebo ne,“ dodal.
Rusko přitom pro své nynější vyslání vojáků na ukrajinské území Radu bezpečnosti OSN nepožádalo. Podle analytiků navíc Kreml svým jednáním porušuje Budapešťské memorandum z roku 1994. V tomto dokumentu, který podepsala Ruská federace, Ukrajina i západní státy, se signatáři zaručovali mimo jiné respektovat nezávislost a suverenitu Ukrajiny v rozmezí tehdy platných státních hranic a zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině. Ruská diplomacie nyní jakékoliv porušování mezinárodního práva odmítá, intervenci vysvětluje jako nutnou ochranu krymských obyvatel a tamních ruských občanů.
Politici v Kyjevě pro nás nejsou partnery
Na Ukrajině podle něj došlo k ústavnímu převratu a ozbrojenému uchopení moci. Jediným partnerem pro Moskvu zůstává Viktor Janukovyč, přestože nemá žádnou moc. Ukrajinský prezident ve své funkci skončí pouze v případě smrti, vlastního rozhodnutí o odstoupení, nebo impeachmentu, připomněl Putin možnosti, které vyjmenovává ukrajinská ústava. „V Kyjevě teď nemáme žádného partnera. Jedni podvodníci teď na Ukrajině nahradili podvodníky jiné.“
Putin připomněl, že Janukovyč podepsal s opozicí za přítomnosti tří evropských ministrů zahraničí dohodu, na základě které přistoupil na všechny požadavky opozice, a prakticky tím přišel o moc. Podle dohody měli přívrženci opozice opustit okupované budovy, což se nestalo, a během Janukovyčovy cesty do Charkova došlo v Kyjevě k ozbrojenému převzetí moci, ke kterému nebyl důvod. „Popření ústavních postupů je v postsovětském prostoru kardinální chybou,“ zdůraznil šéf Kremlu.
Lidi na Majdanu chápu. Potřebují změnu
Připustil také, že chápe lidi shromažďující se na Majdanu a požadující změny, ke kterým v zemi nedošlo od získání nezávislosti. „Potřebují kardinální změny. Je jasné, že byli nespokojeni, ale je otázka, co s tou nespokojeností. Je důležité dát lidem právo, aby si určovali svůj osud. V kterémkoliv regionu země musí mít občan právo rozhodovat o svém osudu.“ Putin dodal, že běžní Ukrajinci trpěli od počátku vzniku samostatné Ukrajiny, nehledě na to, kdo byl v čele státu. Korupce na Ukrajině prý dosáhla takových měřítek, že si to v Rusku nikdo neumí ani představit. Ukrajinští oligarchové prý navíc disponují nesrovnatelně větší mocí než ti ruští.
Kritika ze Západu je kontraproduktivní
Putin se ohradil proti kritice, kterou jeho postup na ukrajinském Krymu vyvolal. Západ si podle ruského prezidenta počíná jako „slon v porcelánu“. Veškeré hrozby adresované Moskvě jsou podle něj škodlivé a kontraproduktivní. Šéf Kremlu v této souvislosti komentoval chystaný summit skupiny G8, který má hostit jihoruské Soči a který chce Západ bojkotovat. Jestliže „západní státníci přijet nechtějí, nemusejí“, řekl Putin.
Putin odmítl hlasy z ruského parlamentu volající po odvolání ruského velvyslance z Washingtonu. Takové opatření je podle šéfa Kremlu „tou poslední možností“, k níž by se jen nerad uchýlil.
Ruský prezident také popřel zvěsti některých médií, že Janukovyč podlehl v noci na dnešek srdečnímu infarktu. Prý se s ním osobně před dvěma dny setkal a byl „živ a při smyslech“. Jednou prý svržený ukrajinský prezident sám půjde na pohřeb svých pomlouvačů.
Putin nebyl ve své kůži
Vladimir Putin to sice s médii obvykle umí, podle mnohých hlasů ale dnes nebyl ve své kůži. Nervózně podupával a jeho reakce na nepříjemné dotazy byly prudší než obvykle. „Já jsem neočekával takovou míru páně Putinovy nejistoty a až bych řekl ztráty sebeovládání,“ říká k prezidentově vystoupení komentátor Libor Dvořák. „Rozhodně v porovnání s jeho předchozími výstupy toto bylo to nejhorší jak z hlediska formy, tak obsahu,“ dodává jeho kolega Alexandr Mitrofanov.
Vladimir Putin mluvil přes hodinu a občas si protiřečil: Ukrajina podle něj potřebuje předčasné volby, ale volby nesmějí být, protože země má prezidenta Viktora Janukovyče. Navíc by neplatily, dokud v ulicích vládne terorismus. Když se ho ptali na obsazení Krymu, viditelně přitvrdil. Psycholog Karel Humhal se domnívá, že šlo o obranu útokem - aby ruský prezident ukázal, kdo je tu pánem.
Rusko hledá záminku pro invazi, shodli se Obama s Kerrym
Šéf americké diplomacie John Kerry dnes během bleskové návštěvy Ukrajiny odsoudil ruský postup na Krymu jako „akt agrese“. „Je jasné, že se Rusko snaží vytvořit záminku pro to, aby mohlo pokračovat v invazi,“ dodal na adresu Moskvy, která podle něj riskuje, že skončí v izolaci. Ubezpečil, že USA nemají zájem o konfrontaci s Ruskem, a vyjádřil naději, že Putin nakonec ustoupí.
Také Barack Obama zpochybnil Putinovy argumenty pro vyslání ruské armády na Krym, což je podle amerického prezidenta porušení mezinárodního práva. „Zdá se, že prezident Putin má jinou skupinu právníků, kteří vytvářejí jinou sadu interpretací,“ řekl Obama. „Nemyslím si ale, že tím někoho ošálí,“ dodal. Podle šéfa Bílého domu není ruská aktivita na Ukrajině znamením síly, ale symbolem obav, jež sousední státy mají z ruského vměšování.
ČT24.cz o dění na Ukrajině
- RUSKO: Putinovi poradci invazi odsoudili
- RUSKO: Vojáci skončili s manévry u západních hranic
- USA: Washington zmrazil společné vojenské akce s Moskvou
- ČESKO: Politici přirovnávají Moskvu k nacistickému Berlínu
- EKONOMIKA: EU půjčí Kyjevu 610 milionů eur
- EKONOMIKA: Gazprom zruší Ukrajině slevu na plyn
- POSTSOVĚTSKÝ PROSTOR: Spustí Majdan revoluční lavinu?
- NÁZOR: Putin uvěřil vlastní propagandě, říká expert Economistu
