Spustí Majdan lavinu v postsovětských republikách?

Moskva - Boj za evropskou budoucnost na kyjevském Majdanu přehlušil tiché bitvy menších postsovětských republik, zároveň ale probudil Západ z letargie. Ruská periferie totiž poslední dobou tiše mizela ze státnických agend. I vedení Kazachstánu - tradičního ruského spojence a hospodářského partnera - prohlásilo, že situace na Ukrajině ovlivňuje vztahy všech zemí Společenství nezávislých států, volného sdružení většiny bývalých sovětských republik, a varovalo před nepředvídatelnými následky další eskalace napětí - v regionálním i globálním měřítku.

Kazachstán opatrně kritizoval silové řešení ukrajinské krize a vyzval znepřátelené strany k jednání. Z iniciativy kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva se ve středu v Moskvě uskuteční třístranné konzultace prezidentů Ruska, Kazachstánu a Běloruska. V Bělorusku stejně jako v Kazachstánu žije silná ruská menšina: v Bělorusku tvoří Rusové přes 11 procent a v Kazachstánu dokonce kolem 26 procent obyvatel. Ruská invaze na Krym, odůvodněná oficiálně obavou o osud ruskojazyčné menšiny, může podle některých komentátorů vztahy mezi Moskvou, Minskem a Astanou negativně ovlivnit.

To, co Ukrajinci bránili pod palbou, vyhlašovala například Gruzie v klidu bruselských kuloárů. „Dáváme to na vědomí všem, celému světu: Gruzie si vybírá Evropu. A naše integrace do Evropy je nezvratná,“ prohlásil před měsícem gruzínský premiér Irakli Garibašvili. Vojenské manévry Kremlu a rozdávání ruských pasů znají totiž Gruzínci z vlastní zkušenosti. Předcházely vyhlášení nezávislosti dvou gruzínských území - Abcházie a Jižní Osetie, které jsou dnes de facto pod kontrolou Ruska. Po letech špatných vztahů přišla ale s novou gruzínskou vládou naděje na lepší časy. „Musíme přesvědčit ruské úřady, že evropská integrace Gruzie není ve střetu s ruskými zájmy,“ prohlásil Garibašvili. Spojené státy geopolitický signál pochopily: pozvaly Gruzínce do Washingtonu a oznámily dodatečnou americkou pomoc na podporu euroatlantické vize Gruzie.

Nahrávám video

Tento týden zavítal do Bílého domu i zástupce další bývalé sovětské republiky – Moldavska. To má dnes proevropskou vládu, ale i samozvaný nezávislý region. I přes mezinárodní protesty drží Rusko nad Podněstřím „ochrannou ruku“ už přes 20 let. Také moldavská vláda je znepokojena situací na Krymu a obává se, že by v ruskojazyčné oblasti v Podněstří mohly nastat obdobné potíže. Události na Krymu označil moldavský premiér Iurie Leanca během návštěvy USA za „brutální vzpomínku“ na nevyřešený konflikt ve své vlasti.

Že se ruský vliv samovolně nezastaví, potvrdilo začátkem února i hlasování v jižní části Moldavska. Pravoslavní Gagauzové, kteří se státní jazyk – stejně jako většina na ukrajinském Krymu - nikdy pořádně nenaučili, poslali moldavské vládě a Unii alarmující vzkaz: v referendu se drtivou většinou přihlásili k tomu, že se chtějí integrovat do euroasijské celní unie s Ruskem, nechtějí evropskou integraci, a pokud by k takové integraci došlo, osobují si právo vyhlásit nezávislost. Evropská osmadvacítka pochopila, že v zemi vinařů ztrácí popularitu, a oznámila, že Moldavané budou moci od tohoto léta cestovat do EU bez víza.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

O bezvízovém styku si třeba Bělorusko může zatím nechat jen zdát. Hromadné protesty dusí prezident Alexandr Lukašenko už v zárodku. Překvapit by ale mohl Kyrgyzstán, kde za poslední desetiletí došlo ke dvěma revolucím a třetí nelze vyloučit. Neklidná jsou občas i náměstí v Kazachstánu: Pro dlouholetého vůdce Nazarbajeva by protesty v ukrajinském stylu mohly v budoucnu znamenat konec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 3 hhodinami

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.
před 4 hhodinami

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 7 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 8 hhodinami
Načítání...