Ruští vojáci prý opouštějí kerčský přístav, na Krymu se ale střílelo

Kyjev - Krym zažil zatím nejvážnější incident od začátku obsazování poloostrova ozbrojenci. Střílelo se před ukrajinskou základnou Belbek. Neozbrojení ukrajinští vojáci se chtěli vrátit na základnu, nekompromisní ozbrojenci jim to ale palbou do vzduchu neumožnili. Podle krymské rozhlasové stanice Kerč FM ruští vojáci opouštějí kerčský trajektový terminál. Z města prý odjíždí vojenská technika a nákladní automobily s ruskými vojáky. Ukrajinská hraniční stráž přitom tvrdí, že Kerčský průliv zablokovaly ze severu i z jihu ruské válečné lodě. Šéf Kremlu popřel, že by na Krymu intervenovaly jednotky ruské armády. O bezpečnost tamních obyvatel se podle něj starají oddíly místní domobrany.

Zhruba 150členná skupina neozbrojených Ukrajinců dnes vyrazila k základně na Krymu, kterou chtěla získat zpět. Už šest dnů je totiž v rukou ozbrojenců, o nichž ruský prezident hovoří jako o členech domobrany. „Nikdo nepředpokládal, že k něčemu takovému vůbec může dojít. Ukrajinci ozbrojence žádali, aby se mohli vrátit zpátky za zpěvu hymny a vojenských písní. Narazili nicméně na kulomety a samopaly,“ prohlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas. Následovaly výstřely mířené do vzduchu. Po zhruba čtyřicetiminutovém jednání celá akce skončila. Rusové si Ukrajince k tělu nepustili.

Zpravodaj ČT Miroslav Karas: „Situace na Krymu je především nervózní. Může stačit drobná jiskřička k tomu, aby byl zažehnut větší konflikt.“

Informace o posilování ruských jednotek na východní straně Kerčského průlivu se objevila v pondělí ráno. Později média informovala o tom, že ruská vojska obsadila i západní, ukrajinský břeh strategicky významné úžiny. Na poloostrov, který je z velké části pod kontrolou ruských vojáků, tak mohly trajektovou přepravou proudit další ruské posily.

Nyní podle kerčského rozhlasu Rusové trajektový terminál na krymské straně průlivu opouštějí. „Tři náklaďáky už směřují ven z města, další dva se k odjezdu připravují,“ oznámil rozhlas. „Vojáci už naložili i polní kuchyni. Na tváři mají úsměv, nálada je dobrá, ale už toho mají dost,“ uvedl reportér.

Podle odhadu ukrajinských i ruských novinářů operuje na Krymském poloostrově 16 tisíc ruských vojáků. Pod jejich kontrolou jsou vojenské objekty v Sevastopolu i v nedalekém zálivu Balaklava. Ruské hlídky jsou na mezinárodním letišti Belbek, v Bachčisaraji i ve správním středisku Simferopolu.

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Ukrajinu sužují i rozbroje proruských radikálů

Z ruskojazyčných regionů na jihu a východě Ukrajiny panuje největší napětí v černomořské Oděse, kde dav proruských radikálů vyhrožuje úřadu místního gubernátora. Vůdce promoskevské organizace Lidová alternativa správě oblasti pohrozil, že pokud nepřijme požadavky vzbouřenců, budou s gubernátorem „hovořit jinak“.

Proruské síly ve městě prý žádají uspořádání referenda o federalizaci Ukrajiny a vyhlášení ruštiny za státní jazyk. Ve městě koluje petice s výzvou ruské vládě, aby se stala garantem respektování práv ruské menšiny na Ukrajině. Podepsalo ji 10 tisíc lidí.

Minulý víkend se dav proruských aktivistů pokusil své požadavky předat úřadu oděského gubernátora. Když byli demonstranti odmítnuti, vtrhli do budovy a přinutili úředníky k vyjednávání. Výsledkem byla dohoda, že požadavky demonstrantů vedení oblasti projedná na mimořádné schůzi ve čtvrtek. „Pokud poslanci naši žádost nevyslyší, svoláme na neděli další mítink, kde s nimi budeme mluvit jinak,“ pohrozil šéf Lidové alternativy Anton Davidčenko.

Svých pravomocí se dnes v Oděse ujímá nový gubernátor Volodymyr Nemyrovskyj, který je blízkým spojencem nově jmenovaného premiéra Arsenije Jaceňuka. Nemyrovského do funkce dosadil šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který dočasně vykonává pravomoci prezidenta. Turčynov během uplynulého týdne vyměnil dvanáct gubernátorů na východě a jihu země ve snaze konsolidovat centrální moc a posílit její vazby na ruskojazyčné provincie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 1 hhodinou

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 4 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 6 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 7 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.